Akvarijní rybky pro začátečníky – 2. díl

Začínáte s akváriem? Pořiďte si odolné rybky. Ve druhém díle tohoto článku vás seznámíme s dalšími nenáročnými druhy vhodnými pro začátečníky. Tentokrát se zaměříme na labyrintní ryby a cichlidy.

skalára amazonská

Jednou z nejvíce doporučovaných rybek pro začátečníky je i skalára amazonská (Pterophyllum scalare).
Kredit: Citron, Wikimedia – CC BY-SA 3.0

Tzv. „labyrintky“ jsou ryby známé svou schopností polykat vzdušný kyslík, což jim v přírodě pomáhá přežít v přehřátých tůních s nízkým nasycením kyslíkem (např. rýžových polích). K tomuto účelu slouží speciální hlavový orgán zvaný labyrint, který dal celé skupině jméno. Labyrintky se bez možnosti nadechnutí v akváriu utopí, musíme tedy ponechat mezeru mezi krycím sklem a hladinou vody. Zároveň by vzduch nad hladinou neměl být studený, obvykle jej ale stačí přiměřeně ohřát osvětlení nádrže.

Cichlidy jsou větší ryby známé svou dobrou péčí o jikry a potomstvo. Obvykle žijí v párech a hájí si důkladně svůj osobní prostor. V době tření jsou páry cichlid značně agresivní vůči zástupcům stejného druhu, ale pravděpodobně budou prohánět i další obyvatele nádrže. Patří proto spíše do větších akvárií (nejlépe nad 150 l) – při dostatku prostoru se počet potyček s dalšími spolubydlícími sníží na přijatelnou míru. Pozorování jejich vyspělého sociálního chování bývá pro akvaristy zážitkem.

Rájovec dlouhoploutvý (Macropodus opercularis)

rájovec dlouhoploutvý

Rájovec dlouhoploutvý. | Kredit: André Karwath, Wikimedia – CC BY-SA 2.5

Ryba, která hodně vydrží, dokonce i nižší teplotu vody (pod 18 °C). Jde o poměrně razantní druh labyrintní ryby, v období tření může prohánět spolubydlící v nádrži. Samci jsou barevnější než samice a mají delší výběžky ocasní ploutve. Chováme raději více samic na jednoho samce. Rájovci obývají střed nádrže a dorůstají cca 12 cm. Při rozmnožování staví samečci rájovců, stejně jako další uvedené druhy labyrintek, na hladině hnízdo z bublinek a o potomstvo se až do rozplavání starají.

Čichavec šedý (zlatý/modrý) – Trichopodus (Trichogaster) trichopterus

číhavec zlatý

Vyšlechtěná zlatá forma šedého čichavce – v akvaristikách patří k nejběžnějším.
Kredit: DefenderRegina, Wikimedia

Odolná větší rybka, při tření mírně agresivní a divoká. Existuje několik barevných forem. Samci mají špičatější hřbetní ploutev, samičky plnější břicho – pro laika je ale rozeznání pohlaví ryb obtížné. Doporučujeme chovat pár či jediného samečka. Břišní ploutve čichavců jsou niťovité a ryba jimi ohmatává předměty. Velikost do 14 cm.

Čichavec perleťový (Trichogaster leeri)

čichavec perleťový

Samec perleťového čichavce. | Kredit: Stefan Maurer, Wikimedia – CC BY-SA 2.0

Gracilní půvabná ryba, mírně lekavá. Chováním i požadavky podobná předchozímu druhu, jen o něco klidnější a „křehčí“. Velikost do 14 cm, obývá střed a horní část nádrže. Dospělí samci mají špičatější hřbetní ploutev, protažené paprsky řitní ploutve a červenější hrdlo, ale u mladých zvířat není snadné pohlaví odlišit. Lze je chovat v párech, ve větším akváriu dobře vynikne i v hejnu.

Bojovnice pestrá (Betta splendens)

bojovnice pestrá

Takto krásně vypadá samec bojovnice jen při setkání se samicí či sokem. Bez nich bude většinu času poněkud „zplihlý“. | Kredit: Daniella Vereeken, Flickr – CC BY 2.0

Pomalu plovoucí menší ryba vhodná i do nevelké nádrže. Samci jsou krásně vybarvení, ale vzájemně velice agresivní. Chováme proto vždy jen jednoho. Samice působí nenápadně, je však vhodné si 2–3 k samečkovi pořídit – teprve tehdy se bude sameček opravdu krásně předvádět a rozpínat ploutve. Bojovnice se pohybují pomalým pohybem po celé nádrži. Velikost samečků cca 8 cm, samice jsou menší. Nedoporučuje se k rájovcům a pavím očkám.

Skalára amazonská (Pterophyllum scalare)

skalára amazonská

Dospělé skaláry jsou poměrně velké. | Kredit: Benutzer, Wikimedia – CC BY-SA 3.0

Velká klidná ryba do větších akvárií. Patří mezi cichlidy a na rozdíl od drobných hejnových rybek má svoji osobnost. Ač je velmi známá a za optimálních podmínek nepříliš náročná na chov, mnoha akvaristům zakoupené rybky neprospívají. Zvířata ze zverimexů mohou trpět chorobami (např. hexamitózou) a neléčí-li se, uhynou. Skalára nemá příliš ráda společnost „divokých“ ryb, pohybuje se pomalu ve středu vodního sloupce. Minimální velikost nádrže pro skaláry je cca 150 litrů. Dospělé kusy dorůstají i více než 15 cm. Skaláry chováme raději v párech – v době tření jsou páry vůči ostatním rybám dosti agresivní. Rozlišení pohlaví skalár však není snadné a mnohdy nezbude než počkat, až se vyrůstající ryby spárují samy a nová dvojice začne hájit vlastní teritorium.

Akara modrá (Andinoacara pulcher)

akara modrá

Akara modrá. | Kredit: Eckol, Wikimedia – CC BY-SA 3.0

Větší cichlida robustnějšího vzhledu i povahy. Vhodný je chov v párech ve velké nádrži (nad 150 litrů), samec má prodloužené konce hřbetní a řitní ploutve. Akara modrá obývá spíše dolní polovinu nádrže, dorůstá přes 15 cm.

Akara hnědá (Cleithacara maronii)

akara hnědá

Akara hnědá se snůškou jiker na kameni. O potomstvo se dobře starají všechny cichlidy.
Kredit: Daniel W., Wikimedia

Menší a klidnější rybka než předchozí druh, její jedinou nevýhodou je větší lekavost. Dorůstá kolem 10 cm, ideální je chov v páru. Zcela nekonfliktní ryba. Výskyt spíše v dolní polovině nádrže, samec má prodlouženou hřbetní a řitní ploutev.

Pestřenec červený (Pelvicachromis pulcher)

pestřenec červený

Pestřenec červený. | Kredit: Tino Strauss, Wikimedia – CC BY-SA 3.0

Jedná se o snad nejdoporučovanější cichlidu pro začátečníky. Pár snese i menší nádrž (od 50 litrů), společenské akvárium by mělo být větší. Drží se ve středu a dolní polovině nádrže. Nevýhodou je vzájemná agresivita ryb stejného pohlaví, po rozlišení párů je nutné přebytečné ryby přemístit jinam. Samci jsou větší (do 10 cm) a mají prodloužené nepárové ploutve. Pestřenec se může chovat agresivně také vůči jiným menším cichlidám.

(Zobrazeno celkem 99-krát, 1 zobrazení dnes)