U chobotnic žijících při pobřeží Austrálie bylo pozorováno neobvyklé chování, kdy hlavonožec všemi svými chapadly shromáždil množství drobných úlomků škeblí a poté nasbírané předměty s pomocí své sifonové trubice mrštil po svém sousedovi. Pokud se prokáže, že je toto chování záměrné, jedná se o první důkaz toho, že chobotnice používají okolní předměty jako zbraně.
Australské chobotnice se k sobě navzájem chovají agresivně. | Kredit: Matthias Liffers, CC BY 2.0
Chobotnice mají po straně těla sifonální trubici, díky které mohou urychlovat svůj pohyb – tím, že ze sebe silou vytlačí vodu, se rychle posunou dopředu. Chobotnice sydneyská (Octopus tetricus), jež se vyskytuje v Jervisově zátoce při březích Austrálie, zřejmě našla další způsob využití tohoto systému: Naučila se s jeho pomocí házet věci po jiných chobotnicích.
Videozáznam, v němž chobotnice háže úlomky škeblí na protivníka, prezentoval na konferenci Behaviour2015 v australském Cairnsu mořský biolog Peter Godfrey-Smith. Je možné, že se jedná o první doklad použití věcí jako projektilů u chobotnic. „Jen velmi málo zvířat po sobě navzájem hází věcmi; a jestli to chobotnice dělají, je to důležité,“ uvedl Godfrey-Smith.
Jedná se o úmysl?
Vědci ale prozatím nezodpověděli otázku, nakolik je toto jednání úmyslně namířeno proti jinému jedinci – může totiž jít i o výsledek příliš zuřivého uklízení, kdy chobotnice jen tak mimochodem zasype území svého souseda (včetně jeho samého) odpadem z vlastní zahrádky. Chobotnice totiž používají sifonální trubici i k odklízení písku a štěrku. I tak se ale jeví, že jeden hlavonožec zasáhne druhého až podezřele často.
Útoky chobotnic jsou možná důsledkem stísněných podmínek. | Kredit: Sylke Rohrlach, CC BY-SA 2.0
Na vině jsou stísněné podmínky
Pokud toto chování skutečně je úmyslně agresivní, je možné, že se vyvinulo v důsledku stísněných podmínek Jervisovy zátoky – podle serveru New Scientist má každá zdejší chobotnice pro sebe pouhý metr čtverečný. A proč tedy v takových podmínkách žijí? Důvodem je pravděpodobně na jedné straně přítomnost hřebenatek, na kterých si chobotnice pochutnávají, a na straně druhé nedostatek jiných míst skýtajících vhodný úkryt.
Zdroj: New Scientist
