Housenka, nebo ztracený příčesek?

Housenka motýla Megalopyge opercularis je obdařena hustou a bohatou srstí, která láká k pohlazení. Pro člověka je však silně toxická.

Chewbakapillar

Housenka motýla Megalopyge opercularis je porostlá hustou srstí.
Kredit: Geoff Gallice, Flickr – CC BY 3.0

Titulek není daleko od pravdy: housenka motýla Megalopyge opercularis (anglicky Flannel moth) je skutečně nejen mezi vědci přezdívána chodící parukou. Larva tohoto motýla je pokryta jemnými hustými vlásky a připomíná malé chlupaté koťátko. Tyto vlasaté housenky žijí na stromech a keřích listnatých lesů Jižní a Střední Ameriky.

Housenka Megalopyge opercularis
Kredit: Kim Fleming, CC BY-NC-SA 2.0

Osrstěná kůže chrání i kuklu

Když se housenka kuklí, oddělí se od své chlupaté kůže a ta jí následně slouží jako ochranný kryt. Dospělá můra má po vylíhnutí z kukly tělo i nohy taktéž pokryty dlouhou oranžovou až žlutavou srstí, takže svou kštici v dospělosti rozhodně neztrácí.

 V srsti se skrývá jed

Ačkoli housenka svou huňatostí svádí k pomazlení, kontakt jejích chlupů s lidskou kůží končí nehezky. Srst larvy totiž obsahuje jedovaté ostny, které člověku mohou způsobit bolestivé podráždění pokožky, vyrážku nebo dokonce puchýře a také dýchací obtíže. Nutkání pohladit měkoučkou a hebkou larvu je tedy nutné odolat.

Megalopyge opercularis

Motýl samotný je také docela chlupatý.  |  Kredit: Patrick Coin, Wikipedia – CC BY-NC-SA.2.0

Zdroj:

Share

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..