Jak se žije orangutanům v ZOO Ústí – 2. díl

Kromě rodiny Ňuňákových, o kterých jsme psali v předchozím díle, bydlí v ZOO Ústí nad Labem ještě jeden orangutan, samec Ferda. Na rozdíl od Ňuňákových je křížencem orangutana bornejského a sumaterského.

orangutan Ferda

Orangutan Ferda se vloni dožil úctyhodných 45 let. | Kredit: Lenka Obrovská

V ústecké zoo potkáte ještě jednoho orangutana. Zatímco rodina Ňuňákových patří k druhu orangutana bornejského (Pongo pygmaeus), samec Ferda je křížencem obou druhů, orangutana bornejského a orangutana sumaterského (Pongo abelii). Ferda se narodil 5. října 1969 v zoo ve Frankfurtu nad Mohanem. Loni tedy oslavil svoje 45. narozeniny a je tak nejstarším orangutanem chovaným v českých zoologických zahradách. Do ZOO Ústí nad Labem přišel v roce 2002 po povodních, které těžce poškodily pražskou zoo, která byla do té doby jeho domovem. Vzhledem k tomu, že Ferda je kříženec obou orangutaních druhů, nemůže být zařazen do chovného programu, a tak žije celý život jako starý mládenec.

orangutan Ferda

Ferda si užívá oslavy výročí svého příchodu do Ústí nad Labem. | Kredit: Lenka Obrovská

„Ferda je opravdu miláček. Nejen že vypadá roztomile, ale taky je strašně milý a vstřícný. Nejraději má chovatelky, hlavně jednu dlouhovlasou, od té se nechá drbat na zádech. Rád taky mlsá, nejraději má sladké ovoce, banány, jogurty nebo vařená vajíčka. Nechá se také napojit přes mříže, šťávy a bylinkové čaje, to je jeho,“ uvedl vrchní chovatel Patrik Matějů pro TV Nova. „I přesto, že je Ferda klidný a vyrovnaný, bývá někdy tvrdohlavý a umanutý. Když se bojí, snaží se protivníka zastrašit tím, že hlomozí různými nástroji, třeba mřížemi. Když se ale opravdu naštve, houká a vrchol všeho je, že začne po protivníkovi plivat,“ popisuje Matějů. „Jednou ho takhle rozzlobil veterinář, chtěl ho uspat a mířil na něj foukačkou, to byl pak tanec.“

Divoký orangutan není rodinný typ

Obecně ve volné přírodě žijí orangutani poměrně samotářským životem. Samice s mláďaty mají vlastní, částečně se překrývající území, která typicky patří do teritoria dominantního samce. Dospívající samci a samičky se volně toulají. Dominantní samci lákají samice v říji svým voláním, nedominantní samci se toulají a číhají na příležitost. V ústecké zoo uslyšíte občas volat jak Ferdu, tak Ňunáka. Ňuňák zpívá, když je vzrušený a chce dát najevo, že se jedná o jeho teritorium a jeho samici, o kterou pak projevuje zájem. Ferda houká, když je rozrušený, má strach a chce zastrašit vetřelce. „Ňuňáci s Ferdou o sobě vědí, určitě se slyší při svých zvukových projevech. Někdy se i zahlédli, sice ze špatného úhlu, ale přeci jen. Ferda pak hrozivě houkal, houpal se a dělal hluk, aby zastrašil nepřítele,“ vysvětluje s úsměvem Patrik Matějů.

Typický orangutaní samec by měl být zarostlý a chlupatý, dominantní samec by měl mít velké lícní valy neboli hřebeny (kalosity) a hrdelní vaky neboli laloky. Takoví samci v přírodě imponují orangutaním dámám, které jim dávají přednost před těmi nedominantními, kteří tyto znaky nemají. Hustá srst k orangutanům přirozeně patří. Orangutan Budi a jeho malá sestřička Cantik mají na těle i holá místa, která jsou způsobena jednak tím, že v zajetí žijí v mnohem sušším prostředí než v přírodě, jednak tím, že se rádi kloužou po betonové podlaze ve svém pavilonu.

orangutan Ferda

Hustá a dlouhá srst je u orangutaních samců přirozená. | Kredit: Lenka Obrovská

Každodenní život Ňuňáků

A jak vypadá běžný život rodiny Ňuňákových? K bydlení mají k dispozici část Bornejského pavilonu s několika ložnicemi, hernou a venkovní prosklenou a shora otevřenou částí výběhu. Z ložnic se ráno přesunují do herny, kde dostávají snídani, podle počasí pak mohou během dne využívat i venkovní expozici. Místnosti, které aktuálně nepoužívají, jejich chovatelé mezitím uklidí.

orangutan Ňuninka

Ňuninka si čte, a dokonce vzhůru nohama! | Kredit: ZOO Ústí nad Labem

Orangutani jsou podobní lidem i v tom, že když nemusejí, tak nic nedělají. Ňuňáci ale svůj odpočinek prokládají hraním, pohybem, jídlem a dalšími aktivitami, které jim chovatelé připraví. Ňuninka si ráda prohlíží například časopisy, všichni orangutani rádi vybírají pamlsky z krmných beden. K dispozici mají i stromy, tyče, lana a sítě, které simulují překážkový terén bornejského pralesa.

orangutan Budi

Kdo se to tu zabalil? Zřejmě Budi. | Kredit: © Redakce ZOO Magazín

orangutan Ňuninka v mikině

Ňuninka v mikině | Kredit: Lenka Obrovská

Oblečení jako hračky

Jako hračky jim slouží i darované lidské oblečení, velice rádi se zabalí do deky, bundy nebo třeba starších záclon. Oblečení občas používají i jako hadry a zkouší vytírat podlahu nebo “mýt” skla, nebo i zametat s koštětem, které uzmou chovatelům. “Zkoušejí zkrátka dělat to, co vidí u lidí, a tváří se při tom důležitě,” dodává s úsměvem Patrik Matějů. Ňuňák a Ňuninka hrají i „dospělé“ hry, a to poměrně běžně a s širokou paletou aktivit – patří to zkrátka k jejich partnerskému vztahu.

Běžné ovoce je pro orangutany moc sladké

Krmení dostávají orangutani čtyřikrát až šestkrát denně. Hlavní podíl tvoří zelenina, která je nutričně nejbližší tomu, co by jedli v přírodě. K tomu se přidává ovoce, oříšky, slunečnicová semínka, větve a listy na okus, doplňkem stravy jsou jogurty nebo třeba vařené kuře, které orangutani milují. “Před 20 lety dostávali orangutani chleba s marmeládou, to už dnes nikde neuvidíte,” uvádí Patrik Matějů. “Dnes už víme, že není možné jim dát cokoliv; i běžné ovoce, které jíme my, je totiž pro orangutany extrémně sladké a to pro ně z výživového hlediska není vhodné. Ve volné přírodě se dostanou spíše k nezralým plodům nebo k přezrálému ovoci, mají tam také mnohem větší výdej energie než v zoo. Je potřeba, aby byli v dobré kondici.”

V přírodě se orangutani živí spíše nezralými nebo nahnilými plody. | Kredit:  Budi Nusyirwan , CC BY-SA 2.0

V přírodě se orangutani živí spíše nezralými nebo přezrálými plody. | Kredit: Budi Nusyirwan, CC BY-SA 2.0

Zdroj: ZOO Ústí na Labem

Související články:

 

(Zobrazeno celkem 650-krát, 1 zobrazení dnes)
Share

Autor

Šéfredaktor