Stav klisny, která byla včera večer v kritickém stavu převezena na veterinární kliniku, zůstává stále velmi vážný. „Důležité je, že klisna s hříbětem přežily první, kritickou noc,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel společnosti Česká krajina. Klisna zůstává nadále v intenzivní péči lékařů.

Kredit: Česká krajina, o.p.s.

Klisna jménem Sgurr začala bojovat o život včera. Těžkou koliku ji s největší pravděpodobností způsobilo přikrmování pečivem od neukázněných návštěvníků. Proto musela být ošetřena na místě veterinářem a s hříbětem, kterému je teprve sedmnáct dní, převezena na specializované pracoviště. Podle lékařů by pravděpodobně nepřežila na pastvině noc.

Zažívání divokých koní je výrazně zranitelnější, než u koní domácích. „Koně jsou býložravci, jejichž zažívací ústrojí je uzpůsobeno na živinami chudou, a velmi vláknitou potravu, především na trávu. Z toho důvodu musí tuto stravu přijímat téměř neustále, ovšem po malých dávkách. Jakákoli změna ve složení stravy, či její větší objem může narušit citlivou bakteriální rovnováhu ve střevě, jež může vést k podráždění střevní stěny a porušení pravidelných trávicích pohybů, peristaltiky,“ vysvětluje Martina Komárková z Karlovy univerzity a Výzkumného ústavu živočišné výroby.

„Pak se ze střeva uvolňuje větší množství vody než obyčejně, jeho obsah houstne a střevo se ucpává. Následují zdravotní obtíže, provázené silnou bolestí. V lepším případě je kůň dokáže „rozchodit“, ovšem nezřídka mohou končit i smrtí,“ doplňuje Martina Komárková a dodává: „Proto je extrémně důležité, aby návštěvníci koně nepřikrmovali žádnou stravou, na kterou nejsou zvyklí. V případě, že jsou koně pouze na pastvě, i dobře míněný pamlsek je může ohrozit na životě!“ Divocí koně proto nemohou pečivo, obiloviny ani jiné krmivo, které se přidává domácím koním.

Zdravotní stav klisny odborníci konzultovali s experty z anglického Exmooru. Ti potvrdili, že koně při běžné pastvě těmito potížemi netrpí a příčinou takto vážného stavu muselo být přikrmování potravou, na níž nejsou z přírody zvyklí. Někteří neukáznění návštěvníci koně přikrmují i přes zákaz, který je na mnoha místech uvedený na výstražných tabulkách.

Kredit: Česká krajina, o.p.s.

Veterinární lékaři se nyní intenzivně snaží léčit koně tak, aby se vyhnuli operaci. Ta by sama o sobě byla pro koně náročná, ale ještě komplikovanější by byla následná péče. Vzhledem k tomu, že se klisna divokého koně nenechá ošetřovat tak, jak je možné u domácích koní, byla by následné péče v jejím případě téměř neřešitelná.

Léčba a péče o koně je nesmírně nákladná a s nejistým výsledkem. Veřejnost může Sgurr podpořit v jejím zápase o přežití zasláním finančního daru na transparentní číslo účtu 2100540679/2010 nebo zasláním dárcovské zprávy DMS KRAJINA na číslo 87 777.

Kromě klisny je ohrožený i život hříběte, které je závislé na mateřském mléku. Toho má nyní klisna v důsledku zdravotních potíží i stresu méně. Především kvůli hříběti bude nutné odvézt klisnu s mládětem zpět na pastvinu hned, jak bude matka z nejhoršího venku. V prostředí, kde se léči řada dalších koní s různými nemocemi, totiž mláděti hrozí nebezpečné infekce.

Pro klisnu je extrémně těžké vypořádat se nejenom s vážnými zdravotními komplikacemi, ale také přežít stres z odloučení od stáda. Zvíře, které se narodilo ve volné přírodě na skotských horách, nikdy nebylo oddělené od ostatních zvířat. Nikdy také nebylo pod střechou a v uzavřeném prostoru.

Pro větší bezpečnost divokých koní bude nyní důležité, aby se co nejdříve podařilo rozšířit pastvinu o plánovaných dalších padesát hektarů. Na větší ploše budou zvířata v menším kontaktu s neukázněnými návštěvníky.

Zdroj: Česká krajina, o.p.s.