Nejen ptáci dokážou napodobovat zvuky jiných druhů zvířat. Tuto schopnost objevili vědci i u netopýrů a některých kytovců – nejnověji u kosatek.

Kosatka dravá u pobřeží Aljašky | Kredit: Christopher Michel, CC BY 2.0

Kosatka dravá (Orcinus orca) patří mezi největší zástupce čeledi delfínovitých. Obývá chladnější oblasti oceánů, váží 5–10 tun a měří i k deseti metrům. Je výborným lovcem vybaveným až deset centimetrů dlouhými zuby, s jejichž pomocí bleskově chytá ryby, ptáky, žraloky, velké hlavonožce i mořské savce. Volně žijící kosatky člověka nenapadají – jsou známy pouze ojedinělé útoky, při nichž si pravděpodobně kosatka spletla lidskou siluetu se svou tradiční potravou, například tuleněm. O poznání útočnější však mohou být kosatky chované v zajetí, pro svou učenlivost a atraktivní černobílé zbarvení často držené v zábavních mořských parcích. U těchto zvířat se – možná z nedostatku prostoru, pohybu či sociálních interakcí – mnohdy rozvíjejí poruchy chování a jejich agresivita stoupá.

Kosatka dravá s mládětem, Tacomská úžina
Kredit: Mike Charest, CC BY 2.0

Rodinné vazby

Kosatky žijí v rodinných skupinách založených na mateřských liniích, které se sdružují do početnějších stád (v průměru 18 kusů). Jedná se o zvířata dlouhověká a věrná svým skupinám, pro něž je typický rozvinutý systém komunikace a dialektů. Každá rodina používá poněkud jinou skladbu zvuků popisovaných jako cvakání, hvízdání či „pulsní volání“ (vyrážení ostrých zvuků střídané tichými pauzami). Orientaci v prostředí navíc usnadňuje kosatkám echolokace.

Kosatky umějí napodobovat delfíny

Právě hlasový repertoár kosatek držených v zajetí vědce zaujal. Ukázalo se, že tři kosatky chované ve společnosti delfínů vykazují schopnost napodobovat delfíní zvuky a cíleně přibližovat skladbu vlastní komunikace „jazyku“ svých příbuzných. Ve svém akustickém projevu například omezily pulsní volání, neboť delfíni komunikují především cvakavými a hvízdavými zvuky. Jedna z kosatek začala dokonce napodobovat i úplně nový zvuk, který delfiny dříve naučili lidští chovatelé a s nímž se ona sama do té doby nesetkala.

Prokázaná imitační schopnost vypovídá hodně o vyspělosti mozku kytovců a jeho vysoké plasticitě, nepřináší ale žádný důkaz o tom, že by se kosatky s delfíny skutečně dokázaly „domluvit“. Přiznejme si ale, že také lidské schopnosti jsou v mnoha směrech omezené. Vědci dokážou analyzovat a porovnávat zvukové záznamy, přesto však konverzaci a zpěvům kytovců příliš nerozumí. Existuje-li tedy skutečně jakási funkční „řeč“ i mezi různými živočišnými druhy, můžeme při jejím hledání narážet také na limity vlastní, lidské.

Zdroj:

• Whitney B. Musser, Ann E. Bowles, Dawn M. Grebner, and Jessica L. Crance. Differences in acoustic features of vocalizations produced by killer whales cross-socialized with bottlenose dolphins. The Journal of the Acoustical Society of America, 2014 DOI: 10.1121/1.4893906
• Discovery News
• Wikipedia.org
• YouTube – orcamad