Kruté mrazy kopytníkům v milovickém prostoru nevadí

Přestože noční teploty v rezervaci v bývalém vojenském prostoru Milovice klesaly v minulých dnech k mínus 20 stupňům Celsia, divokým koním, zubrům ani zpětně šlechtěným praturům kruté mrazy nevadí. Na pastvinách u Milovic a Benátek nad Jizerou mají dostatek potravy v podobě suché trávy, kterou si dokáží vyhrabat pod sněhem, stejně jako větví a kůry keřů, jež nyní hojně okusují.

divocí koně v zimě Milovice

Ani tuhé mrazy nepředstavují pro polodivoce žijící kopytníky problém. Na pastvinách najdou dostatek pestré potravy i v tomto období. | Kredit: © Redakce ZOO Magazín

Na pastvinách je i v zimě překvapivé množství různorodé potravy, kterou vynalézavá zvířata využívají. I v zimě tvoří základ jídelníčku tráva. Zvyšuje se však okus větví a kůry hlohů, růží, trnek a jiných keřů, které jsou vzhledem ke své hojnosti takřka nevyčerpatelným zdrojem potravy. Právě okus keřů je přitom jednou z hlavních úloh velkých kopytníků při údržbě zarůstajících stepí a luk. Hlohy navíc dávají velkou úrodu bobulí, které neopadávají, a jsou tak zvířatům k dispozici po celou zimu. Jak velcí tuři, tak koně ve velkém pojídají šlahouny ostružin, které si jako jedny z mála rostlin i v zimě udržují určitou svěžest. Velcí kopytníci dokáží potravu nalézt i pod povrchem půdy. Koním například velmi chutnají oddenky kopřiv, které kopyty systematicky vyrývají ze zmrzlé země.

Přikrmování ohrožuje jejich život

Zatímco s nástrahami přírody se zvířata v rezervaci vyrovnávají dobře, jejich zdraví ohrožují někteří neukáznění návštěvníci. Za chladného počasí se totiž opět zvýšil počet případů, kdy se lidé pokoušejí zvířata přikrmovat. „Na okrajích pastvin opět ve zvýšené míře nacházíme staré pečivo nebo zeleninu. Pokud by je zvířata zkonzumovala, mohlo by to ohrozit jejich zdraví nebo i životy. Navíc většina klisen je březí, proto jsou v ohrožení i nenarozená hříbata,“ upozorňuje Karel Bendl, ředitel společnosti Správa městských lesů Benátky nad Jizerou, která chovatelský dohled zajišťuje.

Na podzim roku 2015 bojovali lékaři o život klisny Sgurr a prvního hříběte narozeného v rezervaci poté, co je návštěvníci krmili pečivem. Případ pomohl osvětě a snahy návštěvníků o přikrmování se poté výrazně snížily. S chladným počasím však v posledních dnech opět vzrostly. „Zvířata jsou každý den kontrolována pracovníky chovatelského dohledu, kteří sledují, zda jsou v dobré kondici, zdravá či se nezranila,“ popsal Karel Bendl. „Pečivo ani další donesené potraviny zvířatům nepomohou, naopak, mohou je ohrozit. Navíc nám jejich odklízení přidělává zbytečnou práci.“

zubr Milovice

Zvířata jsou na zimní počasí dobře adaptovaná. Jejich hustá zimní srst je chrání tak dokonale, že z těla neuniká teplo, díky čemuž ani netaje případný sníh na jejich hřbetech. | Kredit: © Michal Köpping

Příjem méně výživné potravy ve formě suché trávy a větviček je důležitý pro jejich biorytmus. Zima je obdobím přirozeného nedostatku, kdy zvířata spotřebovávají zásoby tuku, který hromadila v době vegetace. V zimě se zvířata chovají úsporně, snižují fyzickou aktivitu. V případě dodatečného přikrmování by se tuky spotřebovávaly méně a zejména koně by pak mohly mít problémy s nadváhou a s ní souvisejícím onemocněním kopyt. Přikrmování by mělo negativní vliv i na lokalitu, kterou zvířata obývají, protože přikrmovaní kopytníci by přestali přijímat některé typy rostlin a tím by klesl jejich pozitivní vliv na pastviny. 

Užitek i pro menší zvířata

Přítomnost velkých kopytníků pomáhá i v zimě mnoha menším druhům zvířat. „Stezky, které velcí kopytníci vyšlapali ve sněhu, využívají srny, zajíci, lišky a další menší druhy zvířat. Pohyb po stezkách velkých zvířat jim šetří cennou energii, na rozdíl od brodění sněhem pro ně není namáhavý. Zajímavé je chování sýkorek. „Zdá se, že sýkorky ze srsti zubrů vybírají nějakou potravu, možná šupinky staré kůže, která by teď v zimě mohla být vítaným zdrojem nedostatkových živočišných bílkovin,“ vysvětlil Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích.

zubr a sýkorka Milovice

Sýkorka zachycena na těle zubra. V jeho srsti pravděpodobně hledá potravu. | Kredit: © Michal Köpping

Kopytníky v rezervaci neohrožuje člověk pouze přikrmováním. Stále větší problém pro zvířata znamená zpožďování plánovaného rozšíření pastviny u Milovic. Středočeský kraj sice již na podzim loňského roku pozemky pro zvětšení rezervace schválil, soudní spory s bývalým nájemcem však zahájení prací blokují. „K rozšíření mělo původně dojít již v lednu loňského roku, aby byla pastvina připravena na přírůstky. Termín se pak opakovaně posouval, pro loňská hříbata jsou již nutně potřebné další hektary pastvin,“ konstatoval ředitel České krajiny Dalibor Dostál. 

Zdroj: Česká krajina

(Zobrazeno celkem 81-krát, 1 zobrazení dnes)