Muž v sedle, žena v sedle. Co na to kůň?

Rakouští vědci na základě měření stresových ukazatelů sledovali, zda koně při výkonu vnímají skutečnost, nesou-li na hřbetě muže či ženu – samozřejmě za předpokladu, že jsou mužští i ženští jezdci v testu srovnatelní svou kvalitou a zkušenostmi. Výsledky odborný tým překvapily – vykázané hodnoty se nelišily. Z pohledu průměrného sportovního koně nezáleží, kdo jej řídí.

kůň parkour

Kredit: Bob Haarmans, Flickr – CC BY 2.0

Trendy se mění

kůň tažný

Kredit: Martin Pettitt, Flickr – CC BY 2.0

Jízda na koni byla dlouhá staletí doménou mužů. Kůň byl využíván při těžké práci v zemědělství a válečnictví, tedy činnostech, jichž se ženy účastnily spíše sporadicky. V poslední době se ale poměr mužů a žen vyskakujících do sedel významně změnil, podobně, jako se změnilo využití samotného koně. Z pozice důležitého pomocníka při dobývání brambor či kontinentů byl koník v době moderní deklasován na „pouhý“ zdroj zábavy a relaxace.

Osmdesát procent jezdců (rekreačních i sportovních) tvoří v současnosti ženy a do jezdeckých oddílů pro juniory se hrnou především děvčata. Jezdecké disciplíny, ať už na úrovni dětských her, dostihů či Olympiády, jsou navíc jedním z mála sportovních odvětví, kde proti sobě mohou soutěžit muži i ženy zároveň. Rakouské vědce proto zajímalo, zda jsou šance obou pohlaví již od začátku vyrovnané a úspěch skutečně závisí především na připravenosti jejich oře.

Co na to kůň

Vědecký pracovník by před provedením jakéhokoliv výzkumu neměl očekávat žádný konkrétní výsledek a vycházet jen a pouze z vyhodnocení získaných dat. Přesto je již předem jasné, že u žen obecně pozorujeme v rozličných sférách života poněkud jiný přístup než u mužů. Čekáme tedy rovněž, že by se mohla lišit reakce koně, kterého mužský či ženský jezdec řídí. Ženy bývají emotivnější, citlivější, v sedle lehčí a obecně disponují menší fyzickou silou.

kůň

Kredit: Bob Haarmans, Flickr – CC BY 2.0

Pro výzkum bylo vybráno osm koní a šestnáct jezdců, po osmi zástupcích obou pohlaví. Na pohlaví koně zřetel brán nebyl. Všichni koně i jezdci měli srovnatelnou výkonnost, neboť je předem jasné, že zkušenější a lepší jezdec by provedl téhož koně závodem podstatně lépe. Pokusní koně dvakrát absolvovali standardizovanou dráhu překážek (parkur).

Vědci měřili stresové parametry zvířat v průběhu celé trati s konkrétním jezdcem – jednalo se o míru hormonu kortizolu ve slinách a změny srdeční frekvence. Hormonální reakce i tep se měnily podle prováděné akce v průběhu „závodu“, což je pochopitelné, nebyly však nikterak ovlivněny osobou, která zrovna seděla v sedle. Výzkumný tým rovněž zajímalo, zda se lišilo působení jezdce na hřbet koně, neboť při dobře provedené jízdě dochází k neustálému přesunu váhy a změnám těžiště jezdce dle rytmu pohybu či provádění skoků. Speciální tlakový polštář umístěný pod sedlem však žádný rozdíl mezi jezdeckým stylem mužů a žen (vyjma nižší průměrné ženské váhy) nevykázal.

Samotný závod není vše

Závěr studie tedy zní – za předpokladu, že jsou jezdci z hlediska jezdeckých schopností srovnatelní, jsou koně zvířaty gendrově korektními a nikoho zřetelně nepreferují. V soutěžích by proto měli mít muži i ženy podobné šance dosáhnout vítězství. Musíme vzít ale v úvahu i faktory jiné, jimiž se vědecká práce nezabývá – jezdec (vyjma dostihových žokejů) obvykle koně též dlouhodobě trénuje a spolupracuje s ním několik let před účastí v konkrétním závodu. Mnohdy mu kůň rovněž patří a celý vztah mezi majitelem a jeho zvířetem se posouvá do roviny, kterou poměrně jednoduše modelovaný výzkum postihnout nedokáže. V jezdectví více než v jiných sportech platí, že výsledek odráží celkový letitý přístup a dlouhodobé partnerství.

kůň

Zdroj:

  • ScienceDaily.com
  • Natascha Ille, Christine Aurich, Regina Erber, M. Wulff, Rupert Palme, Jörg Aurich, Marie von Lewinski. Physiological stress responses and horse rider interactions in horses ridden by male and female riders. Journal of Comparative Exercise Physiology, August 2014 DOI: 10.3920/CEP14300
(Zobrazeno celkem 1 587-krát, 1 zobrazení dnes)
Share