Nebezpečné látky v oceánu ohrožují lední medvědy

Poslední výzkumy ledním medvědům nepřejí. Přestože úroveň trvalého znečištění mořské vody organickými látkami pravděpodobně neškodí zdraví tuleňů, u bílých šelem tomu tak není. K překročení bezpečné hranice dochází o jeden řád (v případě dospělých zvířat) a až o dva řády u medvíďat závislých na mateřském mléku.

lední medvědi

Lední medvědi nemají snadný život. Jako by nestačilo odtávání ledového příkrovu v důsledku globálního oteplování – přidává se i chemické znečištění mořské vody. | Kredit: Alan D. Wilson, Wikimedia – CC BY-SA 3.0

Škodlivá chemie proudí oceánem

Perzistentní organické polutanty (znečišťující látky) – dále jen POP – jsou látky, které dlouhodobě setrvávají v prostředí a nedochází k jejich rychlému odbourávání. Může se jednat například o dioxiny, DDT či polychlorované bifenyly. Tyto sloučeniny mohou vznikat přirozeně (například sopečnou činností či požáry), nejčastěji však pocházejí z lidské činnosti v chemickém průmyslu.

S ohledem na moderní zákony a regulaci nakládání s odpady a nebezpečnými látkami nepochybně došlo v posledních třiceti letech k poklesu celkové produkce těchto škodlivin. Mění se ale jejich složení. Nové POP vznikají a jejich nebezpečnost může pro konkrétní živočišné druhy vzrůstat. Škodliviny se navíc hromadí v potravním řetězci, což je nebezpečné především pro vrcholové predátory sledovaných oblastí.

lední medvědi

Největší obsahy škodlivin se hromadí v tučném mateřském mléku medvědic. Přecházejí tak rovnou do jejich potomků.

Autoři srovnávací studie uvádějí, že do svých výpočtů zahrnovali nejhorší zjištěné hodnoty, riziko proto může být poněkud nadhodnoceno. Pro lední medvědy by ovšem bylo znečištění prostředí nebezpečně vysoké i v případě velmi konzervativně zvolených hodnot. Mnoho POP má navíc vliv na endokrinní systém (soustavu žláz s vnitřní sekrecí) a o to hůře se podepisuje na vývoji mláďat a mladých jedinců.

Zdroj: Sara Villa, Sonia Migliorati, Gianna Serafina Monti, Ivan Holoubek, Marco Vighi. Risk of POP mixtures on the Arctic food chainEnvironmental Toxicology and Chemistry, 2016; DOI: 1002/etc.367

Share

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..