V Indii je k vidění leccos. Oranžové stromy obydlené svatými muži, k prasknutí nacpané vlaky, z nichž cestující vypadávají okénky, závěje rozházených igelitových odpadků podél cest, ale i spousty pestrobarevných ptáků poletujících volně na stromech či uvězněných v klecích prodejců. Indie barvami kvete a místní si v nich libují. Má to však ale i svou bizarnější podobu. Novinkou trhovců se stalo „obyčejné“ ptáky uměle přibarvit.

Líhnou se barevná kuřátka z barvených vajec? Co myslíte?

Setrvačnost tradic

Ptáci chovaní v domácnostech coby mazlíčci, případně pořizovaní za účelem vypouštění na svobodu při svatbách a dalších oslavách, jsou pro Indii typičtí. Veselé majny, barevní papoušci i šlechtění holubi dělali lidem z bohatých rodin společnost po mnoho generací. Před 25 lety došlo v Indii k zákazu prodeje a vývozu všech zdejších volně žijících druhů ptáků, v praxi ale toto nařízení dodržováno není. Na tržištích bývá stále k vidění až 450 místních druhů, což činí víc než třetinu velmi bohaté indické avifauny. Zákaz se samozřejmě nevztahuje na prodej ptáků domestikovaných či odchovaných v zajetí – a zde vzniká prostor pro podnikavé obchodníky, kteří „obyčejné“ ptáky zdobí barvami a vydávají za málo známé exotické druhy.

Realita, nebo hříčka Photoshopu? | Kredit: D Johnston, Flickr – CC BY-SA 2.0

Falešný alexandr a velká smůla pro sovy

Modelovým druhem může být některý ze zcela běžných papoušků. Jasně zelený alexandr malý je v Indii velmi oblíbeným „mazlíčkem“. Pokud jej ale dobarvíte hnědou barvou na křídlech, lze jej vydávat za dražšího alexandra velkého. Pestřeji dobarveného papouška lze též prodávat coby vzácný zahraniční druh, případně jako výjimečnou barevnou mutaci. Drobní barevní astrildi mohou s trochou barvy až zdesetinásobit svoji cenu. Kriticky ohrožené sovy ketupy, obětovávané při hinduistických slavnostech Divali, jsou zase nahrazovány běžnějšími druhy, které obchodníci dobarví a pernatá „ouška“ ketup jim vytvoří pomocí lepidla.

Hnědočervená skvrna na křídle je nejnápadnějším znakem, který dělí „dražšího“ papouška alexandra velkého od „levnějšího“ příbuzného druhu alexandr malý. Stačí trocha umělých barev a podvod je na světě.
Kredit: Charles Lam, Wikimedia – CC BY-SA 2.0

A jaká barviva lze za tímto účelem použít? Inu, jsme v Indii… takže v podstatě cokoliv. Šťávu z akácie, leštidlo na boty, spreje, oleje, uhelný prach i textilní či potravinářské barvy.

Indové barvy milují. Jejich záliba však už překračuje hranice… | Kredit: Madeleine Deaton, Flickr – CC BY 2.0

Barevná kuřata po celém světě

Ale pozor, než začneme opět nadávat těm „bláznivým Asiatům“. Prodejce „roztomilých“ barvených slepičích kuřat sice častěji najdeme v Číně a Indii, ale též například v Jemenu či USA, kde se barevná ptáčátka objevují též v souvislosti s oslavou Velikonoc. Kuřata jsou barvena sprejem hned po vylíhnutí, nebo je barva injekčně vpravována do vajíček k dosud nevylíhlým embryím. Po přepeření se z barevných kuřat stanou opět normálně zbarvené slepice. V civilizovanějších státech je tato praktika postupem času zakazována zákonem a je na ni nahlíženo jako na formu týrání zvířat.

Tato fotka pochází z Japonska. Správně provedené barvení většina kuřat přežije bez větších následků, výroba „zvířecích omalovánek“ je ale též otázkou etickou. | Kredit: JoshBerglund19, Flickr – CC BY 2.0

Ptačí omalovánky

Aplikace barev do peří samozřejmě ptákům na zdraví nepřidá. Chemikálie mohou být vstřebávány kůží či může dojít k poškození zraku zvířete. Vynucená manipulace navíc ptáky stresuje a oslabuje. Kuřata jsou do barvy často ponořena celá, nebo jsou roztokem polévána. Podobné jednání je s ohledem na jejich křehkou tělesnou konstituci může poranit či zabít. Další ptáci jsou bez milosti odstraněni vlastními majiteli brzy poté, co z nich barevný kabát oprýská či vypelichá. Zájemce přece kupoval něco extra, nikoliv obyčejnou slepici!

Co s tím?

V ochraně vlastní fauny má Indie velké mezery. Státní složky na nelegální obchod nestačí. Podle místních úředníků je potřeba posílit kontroly hranic i legislativní tlak na obchodníky. Lovci ptáků jsou přitom ve svém oboru experty a jejich znalosti by bylo možné využívat podstatně vhodnějším směrem. Místo, aby se živili ilegálním lovem, mohou pracovat v ochraně přírody, pokud pro ně stát nalezne dostatek prostředků.

V případě barvení ptactva za účelem prodeje platí stejný princip jako s kožešinami či nosorožčími rohy – nebude-li poptávka ze strany zákazníků, budou mít ptáci pokoj. Doufejme, že se veřejné mínění postupně změní i v tradičně založených zemích a do české kotliny barevná kuřátka nikdy nedorazí.

Zdroje: nationalgeographic.com, odditycentral.com