Velbloudi v chomutovském zooparku mají mladé

Velbloudy dvouhrbé (Camelus bactrianus) chová v České republice hned několik zoologických zahrad. Podkrušnohorský zoopark Chomutov se ale tento rok může také pochlubit hned dvěma přírůstky, krásnými velbloudími slečnami, narozenými v dubnu tohoto roku.

V Podkrušnohorském zooparku Chomutov mají velbloudí přírůstky. | Kredit: Iveta Panýrková

Velbloudím slečnám se daří dobře.
Kredit: Iveta Panýrková

První ze dvou mláďat se narodilo 3. dubna 2015 tříleté samici, prvorodičce Matyldě. Druhou samičku přivedla na svět o deset dní později, 13. dubna 2015 zkušená sedmiletá velbloudice Regina. Oběma slečnám se daří dobře a maminky je pravidelně krmí výživným mateřským mlékem.

Otcem obou velbloudích holčiček je šestnáctiletý samec Kubaj, který byl v prvních dnech po narození z bezpečnostních důvodů od samic a mláďat oddělen. Nyní je už zpět u svých partnerek a potomků a v chomutovském zooparku je tak možné vidět kompletní velbloudí rodinku. Je však vhodné, aby návštěvníci měli na velbloudy ohled a chovali se u nich tiše.

Mladé velbloudí samičky v Zooparku Chomutov | Kredit: Iveta Panýrková

Velbloud dvouhrbý pochází z oblasti Střední Asie, kde obývá nehostinné pouště a stepi. Živí se trávou, listím a rostlinami, které otrhává pomocí dlouhých spodních řezáků. Je znám tím, že dokáže přečkat několik dlouhých týdnů bez vody, že mu nevadí slaná voda a že dobře snáší tropická vedra i tuhé zimy.

Co jste o velbloudech možná nevěděli:

V přírodě velbloud dvouhrbý již téměř vyhynul.
Kredit: Ted, CC BY-SA 2.0

  • Velbloudi chodí typickou mimochodní chůzí (zvedají současně obě levé nebo obě pravé končetiny), tímto způsobem také běhají rychlostí okolo 20 km/h.
  • V hrbech nezadržují vodu, jak se mylně traduje, nýbrž tuk. I přesto jsou však hrby s vodou spjaty: při spalování tuku vzniká jako vedlejší produkt voda, která je ihned převáděna do velbloudího krevního oběhu. Delší dobu bez vody velbloudi vydrží i díky jiným adaptacím, kterých je hned několik – najednou dokážou vypít bezmála 60 litrů vody, ledviny koncentrují moč a minimalizují ztrátu tekutin, tekutina se absorbuje i z trusu (velbloudí trus je téměř suchý), a v noci jim navíc klesá tělesná teplota a přes den se zvyšuje tak, aby se velbloud nepotil. Také ztrácejí jen minimum vody dýcháním nosem – jejich horní dýchací cesty jsou totiž extrémně suché, takže vodu při každém výdechu absorbují zpět. Metabolismus velbloudů zvládá i 20% úbytek vody v těle – takový úbytek tekutin by pro člověka znamenal smrt.
  • V lidských kulturách mají tato zvířata široké uplatnění, používají se jako soumaři, chovají se i na maso, mléko i vlnu a často se jejich sušený trus používá jako topivo.
  • Velbloud dvouhrbý je ve volné přírodě považován za kriticky ohroženého.
  • Velbloudu dvouhrbému se také přezdívá v češtině drabař, dromedár je velbloud jednohrbý.

Zdroje:

Share

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..