Slonice Delhi z ústecké zoo dělala ošetřovatelům starosti. Na jejím chobotu se totiž objevil otok a také došlo k poškození spodní části přepážky v chobotu. Občasné krvácení a vylučování sraženin a hlenu vedlo k podezření, že spolu obě poranění mohou souviset. Delhi tak musela podstoupit vyšetření.
Odborníci z IZW Berlin (Leibniz-Institut für Zoo- und Wildtierforschung) provedli 12. června endoskopické vyšetření Delhiina chobotu; slonice byla v mírné narkóze a chobot lokálně znecitlivěn. Prohlídka naštěstí ukázala, že mezi oběma zdravotními komplikacemi souvislost není – otok možná způsobil ostrý trn a poškození přepážky, které má rozsah pouze několik centimetrů, vzniklo pravděpodobně v důsledku neopatrnosti slonice. V současné době se obě zranění dobře hojí. Výsledky prozkoumání dalších vzorků odebraných při vyšetření prokázaly, že je Delhi zdravá.
Chobot je pro slony nenahraditelný nástroj k všestrannému použití. | Kredit: Jenny Downing, CC BY 2.0
Mnoho svalů a žádná kost
Sloní chobot vznikl z nosu a horního pysku, ačkoli v raném prenatálním vývoji jsou nos i ret odděleny. Chobot sám je tvořen cca 150 000 svalovými snopci (každý snopec se skládá řádově z desítek svalových vláken) a je protkán nervy a cévami. Chobot neobsahuje žádnou kost, pouze jedinou chrupavku u jeho kořene, která rozděluje nozdry. Sloni indičtí (Elephas maximus), jako jsou samice Kala a Delhi v ZOO Ústí nad Labem, mají na špičce chobotu jeden výběžek připomínající prst. Na rozdíl od svých afrických příbuzných tedy nemají „prsty“ dva, ale sloni indičtí dokázali tento handicap obrátit ve svůj prospěch: naučili se jemnější svalové koordinaci, než jaké jsou schopni sloni afričtí (Loxodonta africana).
Zatímco slon africký má na konci chobotu „prsty“ dva, slon indický má jen jeden. | Kredit: DagdaMor, CC BY 3.0
Chobot jako všestranný nástroj
Sloní chobot je pro jejich majitele nenahraditelným multifunkčním nástrojem. Sloni ho používají k dýchání, čichání (sloní čich je čtyřikrát citilivější než napříkald bloodhoundí) a k uchopení velkých i drobných předmětů a manipulaci s nimi – ačkoli se chobot, kterým slon uzvedne až 350 kg těžký předmět, může zdát neohrabaný pro jemnou práci, opak je pravdou: slon pomocí chobotu dokáže i vylousknout burský oříšek, aniž by poškodil jádro. Dalším využitím chobotu je nasávání – slon může najednou v chobotu udržet kolem osmi litrů vody, kterou může buď vypít (vždy však pije ústy), nebo se jí postříkat. Sloni se také stejnou metodou rádi zasypávají pískem či trávou. Pokud se slon ocitne pod vodou, použije chobot jako šnorchl. A ani tím výčet funkcí prodlouženého nosu nekončí – chobot slouží také k vytváření nezaměnitelného sloního troubení a v neposlední řadě je chobot důležitý pro sociální interakce.
Sloni se bez chobotu neobejdou ani při jídle. | Kredit: Quinn Dombrowski, CC BY-SA 2.0
Chobot je pro slony nástrojem nejen všestranným a důležitým, ale také naprosto nepostradatelným. Pokud slon o svůj chobot přijde, téměř jistě zahyne. Když se tedy u slona v zoologické zahradě objeví zdravotní potíže související s chobotem, je nutné situaci řešit odborným vyšetřením a případně léčbou, jako jsme toho byli svědky v ZOO Ústí nad Labem.
Delhi je v pořádku, a tak se s ní můžete v ZOO Ústí nad Labem setkat. Dokonce i osobně, v rámci zážitkového programu krmení a kontakt se slony, který ústecká zoo nabízí.
Zdroje:
