Zvířata, která neznáte: uakari

Nositelem zvláštního jména uakari je neméně podivný tvor – vodomilná jihoamerická opice, jejíž hlava připomíná hodně vyzrálé rajče. Pojďme nahlédnout do života tohoto zvířete trochu blíže.

uakari

Dnes si představíme prapodivného primáta s rudým obličejem.
Kredit: Doug DeNeve, Wikimedia – CC BY-SA 2.0

K některým zapeklitým zvířecím jménům si obrázek jeho nositele vybavíte snadno, o jiných jste možná dosud neslyšeli. Představme si v tomto seriálu zvířata, která vzájemně spojuje exoticky znějící jméno. Mohou však pocházet z různých živočišných skupin i kontinentů. Tak co, znáte je? Pokud vám jazykolam v titulku nic neříká, přečtěte si o podivném tvorovi něco víc. Příroda za hlubší pátrání stojí.

Čtyři druhy ze dvou

Uakari pochází z tropických deštných lesů. Jeho domovem je západní Amazonie ve státech Brazílie a Peru. Tento primát je vázán na velmi deštivé oblasti, kde řeky často opouštějí svá koryta a zaplavují rozsáhlá území plná zeleně. Odborníci rozlišují dva druhy (či spíše skupiny druhů). Tím nejznámějším je uakari šarlatolící (Cacajao calvus – se čtyřmi poddruhy). Z dalšího druhu, uakari černohlavý (Cacajao melanocephalus), byly postupem času vyděleny ještě další dva – Cacajao ayresi a Cacajao hosomi. K jejich oddělení došlo až na začátku 21. století a na česká jména dosud čekají. Z ochranářského hlediska řadíme uakari do kategorie zranitelných, jejich počty však v posledních letech stále klesají.

uakari

Uakari je doma v tropických lesích západní Amazonie. | Kredit: Aaron Martin, Wikimedia – CC BY 2.0

Opičí indián

První věcí, která vás na uakari šarlatolícím zaručeně zaujme, je jeho hlava. A ne ledajaká – obličejová část je zcela holá a zbarvená červeně, na což poukazuje české jméno i anglické přízvisko „bald“, tedy holohlavý. Intenzita rudé barvy prozrazuje zdravotní stav svého nositele, dá se tedy říci, že čím více tato opice připomíná rajče, tím snáze najde partnera. Ostatní druhy uakari mají kůži na hlavě tmavou.

uakari lebka

Lebka uakari – oči směřující dopředu umožňují dobře odhadnout skoky, speciální uspořádání dolní čelisti pomáhá v louskání plodů. | Kredit: Miguelrangeljr, Wikimedia – CC BY-SA 3.0

Vodomilný skokan

Uakari patří mezi menší ploskonosé opice, váží kolem tří kilogramů a jejich tělo porůstá kosmatá srst. Ocas je krátký, což nám napovídá, že se opičí rudoši pohybují v korunách stromů bez jeho pomoci. Uakari je zvířetem stromovým. Na zemi by se totiž v období záplav, kdy se říční ramena mění v jezera, pravděpodobně utopil. Část roku proto žije výhradně ve větvích, v nichž se pohybuje až šestimetrovými skoky. Na zem uakari sestupuje jen v sušším období roku.

uakari v koruně stromu

Uakari je obratným stromovým artistou. | Kredit: Aaron Martin, Wikimedia – CC BY 2.0

Hlavní složku jeho potravy tvoří semena, ovoce a květy, které vzácněji doplňuje živočišná strava. Denně urazí uakari při hledání potravy přibližně 5 kilometrů, noci, podobně jako většina opic, prospí. Je jen málo primátů, kteří mají vodu vyloženě v lásce. Uakari je jedním z nich. Někteří si koupele dopřávají s chutí celé hodiny. Jiní nemají ke koupání příliš vřelý vztah, ale pokud špatně vyměří skok a spadnou do vody omylem, umějí si poradit.

Velká skupina, dobrá skupina

Uakari šarlatolící, coby nejlépe známý zástupce svého rodu, vyhledává společnost. Skupiny mohou čítat 30 členů, ale i stovku. Samice obvykle zůstávají s rodnou skupinou, samci po dosažení dospělosti odcházejí jinam. Integrita skupiny je udržována vokalizací a tělesnými projevy, jako je pozice ocasu či házení hlavou. Také pachové žlázy mají svou úlohu – především v době rozmnožování. Tito primáti se mohou dožívat až třiceti let. V zoo nebývají chováni často. Zatímco v přírodě obvykle řádí mezi větvemi, v zajetí se stávají spíše letargickými.

Zdroj: en.wikipedia.org

(Zobrazeno celkem 121-krát, 1 zobrazení dnes)
Share