Chcete vylepšit vlastní cyklotrénink? Pořiďte si… třeba pštrosa.
Pro nadstandardní výkon ve sportu nepotřebujete doping. Stačí přiměřená motivace a váš vlastní adrenalin prožene svaly na plné obrátky. O této skutečnosti se mohli přesvědčit cyklisti pronásledovaní pštrosem u Mysu Dobré naděje v jižní Africe, video natočil pomocí GoPro kamery jejich kolega. Těžko říci, zda chtěl pštrosí sameček poměřit síly s konkurencí, zobnout si do lákavě vypadající helmy či se prostě na místo připletl omylem, pánové na kolech se ale pořádně zapotili. Výše uvedené video je krácené – ve skutečnosti vydržel pštros držet krok s cyklisty déle než minutu.
Oleksiy Mishchenko, který situaci natočil, k historce na webu youtube uvádí: „Zvíře vyskočilo zprava na silnici a začalo honit mé kamarády. Z počátku mě to trochu vyděsilo, ale pak jsem se začal řehtat tak, že jsem málem spadnul z kola. (…) Myslím, že se chtěl předvést před svou partnerkou – a vsadím se, že na ni skutečně udělal dojem!“
Dvouprstá noha afrického pštrosa – silný dráp na větším prstu zlepšuje odraz i stabilitu. Nohy jsou pro pštrosy také důležitou zbraní.
Cyklisté údajně na svých tachometrech vytočili skoro padesátku, přesto však běžícímu zvířeti nemohli uniknout. „Maximálka“ pštrosa se totiž nachází o téměř dvacet kilometrů v hodině výše. Pokud pštros na tempu trošku sleví a poběží „jen“ zmiňovaných 50 km/h, významně stoupne jeho výdrž. Uvážíme-li, že běhá pěkně po svých a nevyužívá žádné technologické vymoženosti, jedná se o skvělý výkon.
Nohy afrických pštrosů mají redukovaný počet prstů (na pouhé dva), což je typická adaptace pro rychlý běh. Vzpomeňme například na koně, ten si vystačí s prstem jediným. Křídla pštrosů již zcela ztratila letovou funkci, fungují však při rychlém běhu jako kormidlo, udržují rovnováhu a umožňují rychlé změny směru. Naštěstí pro cyklisty však kondiční trénink přestal dříve bavit pštrosa a rozhodl se ponechat svým soupeřům iluzi vítězství.
Zdroj: YouTube
Doposud bezejmenná samička žirafy s netypickým hnědým zbarvením přišla na svět v Brights Zoo ve státě Tennessee.…
Tělo hmyzu je uspořádáno do segmentů a ve většině případů nese tři páry kráčivých končetin.…
V jak dlouhý život můžeme doufat? Co vše jeho délku ovlivňuje? Jaké je kostrukční maximum,…
Hmyz opylující květiny přijde nám, lidem, zcela v pořádku. Kolibříky - ptačí opylovače - jsme…
Schválně si zkuste odpovědět na pár „jednoduchých“ otázek. Například… má žížala hlavu? Jak přijímá potravu?…
Odpověď je na první pohled jednoduchá. Samozřejmě ano, proč by neměly. Myši snědí leccos, od…