Novinky

Česko si zaslouží více divočiny, říká Evžen Korec

Published by
RNDr. Evžen Korec, CSc.

Ekologové v minulých týdnech vytipovali pět lokalit v ČR, kde by mohla být příroda ponechána nerušenému vývoji. Česká krajina je skrz naskrz kulturní a člověk do přírodních procesů zasahuje s výjimkou mizivého zlomku území všude. Úřady se na myšlenku rozšíření divočiny zatím moc netváří, což je podle mě škoda.

Český les, jezero nedaleko Staré Knížecí Huti | Kredit: Orange.man, Wikipedia – CC BY

Zubří samice v rezervaci o.p.s. Česká krajina  | Kredit: © Redakce ZOO Magazín

Experti metodiku použitou pro vytipování vhodných lokalit důkladně popisují v analýze, kterou zveřejnilo Hnutí Duha. Posouzení konkrétních míst ale ponechme stranou, jde o téma, které vyžaduje jak důkladnou odbornou diskusi, tak nakonec i dobrou vůli politiků a souhlas obyvatel v okolí. Samotnou myšlenku rozšíření divočiny v české krajině je ale třeba hlasitě podpořit.

Do české krajiny se v posledních letech začaly vracet některé původní druhy zvířat, které zde v minulosti vinou člověka vyhynuly. Někdy je to zásluhou cílené reintrodukce, jindy si zvířata cestu k nám nacházejí sama.

V prvním případě mohu zmínit návrat zubra evropského, který se do volné přírody vrací díky iniciativě Česká krajina, již dlouhodobě podporuji. Nově také v ZOO Tábor zakládáme chov zubrů ze vzácné nížinné linie, která je pro návrat do divočiny nejvhodnější. V minulosti se podařila snaha o návrat rysa ostrovida, izolované populace se udržely dodnes.

Druhým případem je například vlk evropský, který se k nám po desítkách let postupně vrací ze sousedních zemí.

Vlk evropský | Kredit: Quarl, Wikipedia – CC BY-SA

Smutné ovšem je, že i když se tyto ohrožené druhy do české přírody vrátí, jejich populace se jen stěží udržují. Problémem není jen ilegální odstřel jako v případě vlků či rysů, ale také nízká prostupnost krajiny, která neumožňuje přirozenou migraci, a rozmnožování těchto druhů. Prostě člověk je všude a pro ostatní živočichy již nezbývá místo.

Velcí savci přitom tvoří jen špičku ledovce. Kromě nich ochránci přírody evidují stovky druhů hmyzu, obojživelníků, ale i rostlin, kterým hrozí zánik.

Chránit biodiverzitu v naší zemi podle mě patří k morálním povinnostem, jimž musíme dostát už s ohledem na generace, které přijdou po nás. Naši předci vystříleli v podstatě všechny velké druhy, které nebylo možné prvoplánově hospodářsky využít – zubry, losy, vlky, medvědy, rysy a další. Nechtějme, aby nám potomci vyčítali, že jsme propásli příležitost tuto tristní situaci aspoň částečně napravit.

RNDr. Evžen Korec, CSc., ředitel, ZOO Tábor

RNDr. Evžen Korec, CSc. je český podnikatel, generální ředitel, předseda představenstva a majitel developerské společnosti Ekospol a současně majitel a ředitel Zoologické zahrady Tábor, která se specializuje na záchranu ohrožených druhů zvířat.

RNDr. Evžen Korec, CSc.

Recent Posts

V Americe se narodila vzácná žirafa. Chybějí jí skvrny.

Doposud bezejmenná samička žirafy s netypickým hnědým zbarvením přišla na svět v Brights Zoo ve státě Tennessee.…

1 rokem ago

Proč mají pavouci osm nohou?

Tělo hmyzu je uspořádáno do segmentů a ve většině případů nese tři páry kráčivých končetin.…

1 rokem ago

Dlouhý život – výsada kliďasů a řádových sester

V jak dlouhý život můžeme doufat? Co vše jeho délku ovlivňuje? Jaké je kostrukční maximum,…

1 rokem ago

Prvním opylovačem mezi obojživelníky může být brazilská žabka

Hmyz opylující květiny přijde nám, lidem, zcela v pořádku. Kolibříky - ptačí opylovače - jsme…

2 roky ago

Všechno, co jste kdy chtěli vědět o žížalách (ale báli jste se zeptat)

Schválně si zkuste odpovědět na pár „jednoduchých“ otázek. Například… má žížala hlavu? Jak přijímá potravu?…

2 roky ago

Opravdu mají myši rády sýr?

Odpověď je na první pohled jednoduchá. Samozřejmě ano, proč by neměly. Myši snědí leccos, od…

2 roky ago