Čínská mláďata v Zoo Liberec

Published by

Michal Peterka

Liberecká zoo se může pyšnit hned dvěma vzácnými mláďaty čínských sudokopytníků. Jedná se o samce takina čínského a muntžaka malého. Oba dva přírůstky lze pozorovat ve společném prostoru naproti výběhu žiraf Rothschildových.

Mládě muntžaka v liberecké zoo | Kredit: © Zoo Liberec

Jako první na svět přišel již v únoru sameček muntžaka malého, který od ošetřovatelů dostal jméno Xun. Po několika týdnech se vydal na první procházku do venkovního výběhu, kde ho čekal zbytek stáda, které momentálně čítá šest jedinců. Muntžaci malí jsou v liberecké zoo chováni od roku 1977 a podařilo se odchovat již několik mláďat.

Na rozdíl od dospělých muntžaků, jež jsou zbarveni hnědě až šedě, mláďata mají srst posetou puntíky.
Kredit: © Zoo Liberec

Druhým mládětem je samec takina čínského, který se narodil 2. března. Otcem mláděte je samec Golda a matkou samice Dorotka. Malý sameček jméno zatím nemá. Pojmenován bude až při příležitosti oslavy Světového dne Země 23. dubna.

Zoo Liberec odchovala již přes 20 mláďat takina čínského. | Kredit: © Zoo Liberec

Jak Golda, tak Dorotka jsou přímými potomky takinů Adama a Evy – zakladatelů chovu takinů čínských v Evropě. Adam a Eva přicestovali do Liberce v roce 2002 z Pekingu a o dva roky později se jim narodilo první mládě – již zmíněný Golda. Do dnešních dnů se podařilo odchovat přes 20 mláďat. Liberecká mláďata tak můžeme najít například v Chomutově, Bojnicích či Berlíně.

Ačkoliv je zatím mládě hnědé, v dospělosti získá zlatou barvu jako jeho otec. | Kredit: © Zoo Liberec

Muntžak malý (Muntiacus recesi) je býložravý drobný jelínek vyskytující se v Číně a na Taiwanu. Je nazýván „štěkajícím jelínkem“. Toto označení dostal podle typického štěkání, které vydává samec při vábení samice. Samec i samice mají špičáky, které jsou u samce delší než u samice. Samci také mají na rozdíl od samic parůžky. Špičáky i parůžky slouží především k obraně. Muntžak je velmi plaché, samotářské zvíře. Jedná se o hojně chovaný druh v zoologických zahradách.

Takin čínský (Budorcas taxicolor bedfordi), někdy též nazýván zlatý, je velký himálajský sudokopytník žijící v malých rodinných skupinkách. Popsán byl až v roce 1950. Zatímco samice mají hnědozlatou srst, samci mají srst čistě zlatou. Samice i samci mají rohy, jež mohou měřit až 60 cm. Do Evropy se takini dostali až díky liberecké zoo. V Evropě je takin čínský chován v sedmi zoologických zahradách, přičemž ve všech jedincích koluje krev Adama a Evy.

Zdroje: