Jak dobře krmit kočku

Published by

Olga Hušková

Také jednou za čas předložíte svému miláčkovi plnou misku granulí a o nic víc se nestaráte? Nebo vyklepnete do misky konzervu a předpokládáte, že se o ni vaše dvě micinky spravedlivě podělí? Konec zažitým stereotypům, veterináři i chovatelé doporučují krmit vaše chlupáče jinak.

„Neruš mě u jídla!“ Dozadu sklopenýma ušima dává kočka najevo rozladěnost. | Zdroj: Flickr.com

Nezbytná poznámka úvodem: cílem tohoto článku není rozebírat, čím nakrmit kočku z hlediska výživového a praktického, neboť na toto téma se dá nalézt stovky stránek literatury v knihovnách i na internetu. Nás bude zajímat, jak podávat kočce krmivo, aby byly spokojené její nervy i trávicí systém.

Jak to bylo dřív

Začněme od Adama – tedy spíše od prakočky. Přirozenou stravou malých masožravých šelem bývají nejčastěji drobní obratlovci. Myši, ptáci, hraboši, rejsci, ještěrky… Z jedné myši se ještě žádná kočka dobře nenajedla. Pokud by měla plně pokrýt své potřeby, potřebuje jich denně třeba šest (podle velikosti, vlastní i myší). Na každého hlodavce či ptáka musí kočka nějakou dobu číhat, občas vyběhne… a nechytí nic.

V případě úspěchu si s kořistí chvilku hraje, někdy ji jen prachsprostě týrá a teprve po chvíli zabije. Mrtvou myš rozkouše, některé části vypreparuje a ponechá nesežrané. Bývá to často čumák a žaludek. Mým cílem skutečně není čtenáře znechutit, snažím se jen nastínit reálnou představu, jaký je denní kočičí program i přirozený jídelníček. Po masité svačince si kočka sem tam zakousne trávu na lepší trávení, chvíli si schrupne… a jde číhat na další myš. O úlovek se kočka s jinou kočkou (vyjma vlastních mláďat) obvykle nedělí, odnese si jej do ústraní a zkonzumuje v klidu.

Hledání potravy má pro venkovní kočku mnoho podob. | Zdroj: Wikimedia Commons

Většina majitelů by mohla krmit kočky lépe

Domácí kočka takové možnosti nemá. Sedí často celý den zavřená v bytě a svou nudu utápí v misce s granulkami. Není divu, že se mnoho bytových koček začíná podobat vánoční kouli, která by patrně skácela celý stromeček. Minimum stimulace k pohybu a nudný stravovací režim u těchto zvířat často stupňují stres, který pak vede k přejídání a vyplývajícím chorobám. Pocit neustálého konkurenčního boje o potravu, který může vyvolat přítomnost další kočky, psa či batolete u misky, snášejí rezervované kočky rovněž poměrně špatně a může být příčinou rozvoje některých druhů onemocnění.

Co můžeme zlepšit?

V rámci průběžného zlepšování zdravotního stavu současné kočičí populace vydalo sdružení veterinářů z instituce American Association of Feline Practitioners v letošním roce několik doporučení, která stojí za zvážení i v podmínkách kontinentální Evropy. Systém krmení bytových koček by měl co nejvíc reflektovat jejich přirozené stravování. Měl by obsahovat prvky hry a zároveň odstínit vnější rušivé faktory při samotném příjmu potravy. K zamyšlení proto uvádíme několik nejdůležitějších bodů z nové informační brožury.

Hrou nahradíme bytovým kočkám chybějící pohyb. Alespoň částečně. | Zdroj: Pixabay.com

Jen málokteré kočky spolu dokážou spokojeně stolovat. Většina z nich by ocenila vlastní misku a trochu soukromí.

krmení rozdělme kočce do menších dávek několikrát denně (klidně šestkrát). Lze využít i časovací krmítka, která kočce nabídnou malou porci v noci či během naší nepřítomnosti. Pozor, abychom v celkovém součtu kočku nepřekrmovali!
mnohé kočky zahánějí nudu jídlem – hrajme si s nimi; v době nepřítomnosti nechejme v bytě různá hrací krmítka s granulemi či pamlsky. Postačí důvtipně proděravělé petláhve, jimiž kočky musejí koulet, aby čas od času dostaly některou granuli ven. Obtížnost takových prvků lze postupně zvyšovat (úměrně šikovnosti konkrétní kočky). Podobných hraček můžeme používat více, lze je rovněž na vhodném místě zavěsit. Kočka si díky nim potravu opatřuje hrou („lovem“) a udržuje se v lepší fyzické i psychické kondici.
umisťujme misku s krmením i na méně typická místa, aby si pro ni kočka musela vyskočit. Klidně na pračku.
nerušme kočku u misky, dopřejme jí na krmení klid, aby nehltala. Vyvýšená miska mimo dosah dětí i psů je rovněž dobrým řešením
máme-li více koček, nekrmme je z jediné misky. Hlídejme, aby jedno zvíře při krmení neutiskovalo druhé. Ideální je krmit zvířata tak, aby nebyla v optickém kontaktu. Vhodné je rovněž rozmístit po bytě několik mističek na vodu

Jednoduše řečeno – kočky potřebují krmný systém odpovídající jejich přirozenosti. Zkusme přemýšlet jako ony a zpestřit jim lehce monotónní „indoorový“ život. Budou zdravější a veselejší. Možná také konečně přestanou vysedávat u své jediné mističky a házet na páníčka ublížené pohledy. Možná… Ale za pokus to nepochybně stojí.

Zdroj: CatVets.com