Víte, že...

Kdy se klokani naučili skákat?

Published by
Nikola Sedloňová

Ke klokanům neodmyslitelně patří jejich typické skákání. Přirozené pro ně ale samozřejmě nebylo vždycky. Vědci ze švédské Uppsala University objevili nové indicie, které vedou k tomu, že klokani se svůj charakteristický způsob pohybu naučili mnohem dřív, než se původně myslelo. Skákat uměli pravděpodobně i vymřelí příbuzní klokanů už před 20 miliony let.

Skákali už pravděpodobně dávní příbuzní dnešních klokanů. | Zdroj: Wikimedia Commons

Dnešní klokani se pohybují po dvou zadních končetinách a k přesunu používají charakteristické skákání. Švédští vědci nyní přišli na to, že jejich dávní vymřelí příbuzní uměli rovněž skákat po dvou, ale také se pohybovat po všem čtyřech nebo lézt po stromech. Vyčetli to z fosílií chodidel nalezených v archeologické lokalitě Riversleigh v severozápadním Queenslandu v Austrálii.

Stejná škála pohybů jako dnes

Všeobecně se mělo za to, že klokani se naučili skákat v souvisloti se změnou klimatu. Po zavládnutí většího sucha a rozšířeních travnatých porostů byl tento pohyb výhodnější. Výzkum, který vědci z Uppsala Univerzity zveřejnili v pediodiku Royal Society Open Science, ale naznačuje, že příčina byla komplikovanější. Geometrické modelování ukázalo, že dávní příbuzní klokanů používali stejnou škálu pohybů jako dnešní klokani.

Podle vědců to znamená, že klokani skákají už 20 milionů let. „To všechno ukazuje, že klokan je extrémně úspěšné zvíře. Je skvěle přizpůsobeno celému životnímu prostředí a celé řadě biotopů a ekosystémů,“ řekl pro BBC vedoucí výzkumu Benjamin Kear.

Zdroj: BBC

 

 

Nikola Sedloňová

Recent Posts

V Americe se narodila vzácná žirafa. Chybějí jí skvrny.

Doposud bezejmenná samička žirafy s netypickým hnědým zbarvením přišla na svět v Brights Zoo ve státě Tennessee.…

1 rokem ago

Proč mají pavouci osm nohou?

Tělo hmyzu je uspořádáno do segmentů a ve většině případů nese tři páry kráčivých končetin.…

1 rokem ago

Dlouhý život – výsada kliďasů a řádových sester

V jak dlouhý život můžeme doufat? Co vše jeho délku ovlivňuje? Jaké je kostrukční maximum,…

1 rokem ago

Prvním opylovačem mezi obojživelníky může být brazilská žabka

Hmyz opylující květiny přijde nám, lidem, zcela v pořádku. Kolibříky - ptačí opylovače - jsme…

2 roky ago

Všechno, co jste kdy chtěli vědět o žížalách (ale báli jste se zeptat)

Schválně si zkuste odpovědět na pár „jednoduchých“ otázek. Například… má žížala hlavu? Jak přijímá potravu?…

2 roky ago

Opravdu mají myši rády sýr?

Odpověď je na první pohled jednoduchá. Samozřejmě ano, proč by neměly. Myši snědí leccos, od…

2 roky ago