Kivi má nozdry na konci zobáku

Nelétavý, noční, roztomilý a ohrožený. To je pták kivi (Apteryx), jeden ze symbolů Nového Zélandu. Je v mnohém unikátní, nemá pneumatizované kosti, samička snáší největší vejce v poměru k vlastnímu tělu a nozdry má na samém konci dlouhého zobáku.

Kiviové si užívali spolu s dalšími původními druhy 65 milionů let. Pak přišel člověk, s ním noví predátoři a během pár stovek let kiwiové málem vyhynuli. V současné době jich žije na ostrovech Nového Zélandu cca 70 tisíc, každý rok jich 2 % ubývají, záchranné programy však od roku 1991 běží. Největším nebezpečím pro ptáky kiwi jsou psi, kočky, fretky, kuny a lasičky.

Ptáci kivi, jichž žije na Novém Zélandu 5 druhů, jsou v mnoha ohledech jedineční:

• jsou převážně noční živočichové, ve dne se ukrývají v norách, dutých kládách nebo v porostu
• jejich peří připomíná spíše srst, je velmi příjemné na dotek
• kosti nejsou duté, jako u ostatních ptáků, ale jsou vyplněny morkem, jako u savců
• nozdry mají na konci dlouhého zobáku, jimi čenichají potravu v zemi – bezobratlé a bobule
• samičky snášejí jedno až dvě vejce, které váží až 450 g, při váze samičky 2 – 3 kg,
• na vejcích sedí převážně samec, který je menší než samička
• mláďata se klubou po 70 – 85 dnech, po 5 dnech v hnízdě vyrážejí za potravou, rodiče je nekrmí
• kiwi vytvářejí páry na celý život a jsou dlouhověcí, dožívají se 25 – 50 let

Mládě musí být schopné si velmi brzo najít samo potravu – hmyz, červy, bobule. Právě k tomu slouží až 15 cm dlouhý zobák s nozdrami na konci.

Zdroj:

• Department of Conservation, Government of New Zealand
• Wikipedia – Free Encyclopedia