Klidně mě sežer aneb jak se šíří pakobylky

Published by

Markéta Šmalcová

Zabezpečit to, aby se potomci dostali do světa, není u pakobylek (Bacillus rossius) úplně snadné. Nežijí zrovna dynamickým způsobem života. Mají proto zcela specifický způsob rozšiřování se. Pakobylky, známé též jako strašilky, totiž produkují vajíčka, která jsou odolná vůči žaludečním šťávám ptáků, pro něž jsou oblíbenou potravou.

Vajíčka pakobylek se mohou rozšiřovat i bez přičinění své matky. | Zdroj: Wikimedia Commons

Jestliže matku-pakobylku něco sežere, potomstvo to neovlivní. Je schopné se rozšířit i velmi daleko od místa původu, a to i díky tomu, že jejich vajíčka jsou odolná vůči žaludečním šťávám. Podobný systém využívají taktéž rostliny, které se rozmnožují semeny roznesenými ptactvem. Dosud se ale mělo za to, že hmyz není schopný se takovouto cestou rozmnožovat.

Infiltrovaná vajíčka

Zvrat v tomto ohledu nastal, když japonský biolog z univerzity v Kobe Kenji Suetsugu objevil podobnost mezi vajíčky pakobylek a některými druhy semen, například žaludů nebo kukuřice. Stejně jako semena těchto rostlin, i vajíčka pakobylek jsou v takzvaném ochraném obalu. Ten je tvořen obvykle z tvrdé vápenné skořápky, která je vůči žaludečním kyselinám odolná.

Vajíčka různých druhů pakobylek. | Zdroj: Wikimedia Commons

Výzkumný tým nechal infiltrovat na 70 vajíček tří druhů pakobylek do bulbulčíka japonského (Hypsipetes amaurotis), ptáka z druhu pěvců žijícího právě v Japonsku, pro kterého jsou pakobylky běžnou potravou. 5 až 20 % vajíček z každého druhu přežilo cestu traktem až ven a dva druhy ze tří se poté dokonce vylíhly.
Procenta rozhodně nejsou nijak vysoká, nicméně vzhledem k rozšířenosti pakobylek je to číslo více než uspokojivé. V každém případě podnítil tento pozoruhodný objev další zkoumání tajemství, která příroda ještě rozhodně má.

Zdroje: Focus.it