Zoologické zahrady

Korsak – liška s tajemným jménem

Published by
Vojtěch Ondřej Smolík

Zatímco v českých lesích se můžeme setkat s liškou obecnou, středoasijské stepi jsou domovem drobné lišky s pozoruhodným názvem korsak (Vulpes/Alopex corsac). V Česku tyto šelmy chová pouze zoo v Hluboké nad Vltavou.

Korsak v letní (vlevo) a v zimní (vpravo) srsti | Kredit: Vojta Ondřej Smolík

V letní a zimní srsti je korsak k nepoznání

Korsak patří mezi vůbec nejmenší druhy z rodu lišek – v kohoutku nepřesahuje výšku 30 centimetrů a jeho váha činí nanejvýš čtyři kila. V porovnání například s již výše zmíněnou liškou obecnou má však v poměru k tělu delší uši. Pro korsaka je také charakteristický huňatý ocas a žlutošedá či žlutobílá srst se stříbrným nádechem. Výrazné rozdíly jsou na korsakovi viditelné v letní a zimní srsti. Zatímco v létě se šelma pyšní tmavším, uhlazeným kabátem, v zimě její srst získává onen stříbrný nádech a několikanásobnou délku.

Korsaci v letní srsti | Kredit: Vojta Ondřej Smolík

Na rozdíl od lišky obecné se korsak lesům vyhýbá

Tato psovitá šelma obývá stepi a polopouště střední Asie od území Kazachstánu až po východní část Mongolska a Číny. Na rozdíl od lišky obecné se zásadně vyhýbá lesům. Útočiště korsaci nalézají v opuštěných norách po jezevcích nebo svištích; vlastní nory si vyhrabávají zřídkakdy. Žijí společenským životem, čímž se liší od většiny druhů lišek – rodinné skupinky proto většinou sdílí jeden společný úkryt. Pro korsaky je typický noční způsob života, ale v zajetí jsou aktivní i ve dne. Jejich potravu tvoří zejména drobní obratlovci, ale nepohrdnou ani hmyzem nebo bobulemi. Největší hrozbu pro ně představují vlci, orli a další draví ptáci.

Období páření probíhá začátkem kalendářního roku. Samice rodí po dvouměsíční březosti dvě až deset štěňat, která jsou až do podzimu plně fixována na matku a rodnou noru; až poté se začínají osamostatňovat.

Zajímavým faktem je, že korsaci postrádají silný liščí zápach. | Kredit: Vojta Ondřej Smolík

Za korsaky do Hluboké

V rámci Unie českých a slovenských zoologických zahrad se v současné době můžete s korsaky setkat pouze v Jihočeské zoologické zahradě Hluboká nad Vltavou. Tamější chov započal v roce 2013 dovozem samce a samice ze Zoo Kaunas v Litvě. Tento pár našel domov v menší expozici, která je součástí expozičního celku Nová setkání, díky kterému se návštěvníkům zcela poprvé ukázaly druhy zvířat, jako jsou tygři ussurijští, medvědi plaví, rosomáci sibiřští nebo právě lišky korsak. V zatravněném výběhu mají korsaci k dispozici kromě budek na spaní také padlé kmeny stromů, které jim slouží jako odpočívadlo nebo jako rozhledna.

V roce 2014 byla k dosavadnímu páru přivezena jedna samička, čímž vzniklo chovné trio, které se více blíží přirozenému sociálnímu životu těchto lišek. Ještě tentýž rok se ošetřovatelé dočkali nadílky v podobě dvou štěňat, která se podařilo úspěšně odchovat. Obě mladé samičky ve věku jednoho roku odcestovaly do německé zoo Tiergarten Heidelberg.

U nás můžete korsaky spatřit v Jihočeské zoologické zahradě Hluboká nad Vltavou. | Kredit: Vojta Ondřej Smolík

Korsaci však nejsou na území České republiky žádnými nováčky. V minulosti je chovalo celkem šest zoologických zahrad (Brno, Jihlava, Liberec, Ostrava, Plzeň, Praha a Zlín), přičemž pražská zoo ukončila chov začátkem nového milénia, v roce 2001.

Hlubocké trio baví návštěvníky svou hravostí a čiperností téměř celý den až na malou polední pauzu, kdy se oddává odpočinku. Vyrazte i Vy za jedinými liškami korsak na našem území do nejstarší zoologické zahrady na jihu Čech.

Zdroje:

Vojtěch Ondřej Smolík

View Comments

  • Vidět je můžete i v malé ZOO ZÁJEZD kousek za Prahou

Share
Published by
Vojtěch Ondřej Smolík

Recent Posts

V Americe se narodila vzácná žirafa. Chybějí jí skvrny.

Doposud bezejmenná samička žirafy s netypickým hnědým zbarvením přišla na svět v Brights Zoo ve státě Tennessee.…

1 rokem ago

Proč mají pavouci osm nohou?

Tělo hmyzu je uspořádáno do segmentů a ve většině případů nese tři páry kráčivých končetin.…

1 rokem ago

Dlouhý život – výsada kliďasů a řádových sester

V jak dlouhý život můžeme doufat? Co vše jeho délku ovlivňuje? Jaké je kostrukční maximum,…

1 rokem ago

Prvním opylovačem mezi obojživelníky může být brazilská žabka

Hmyz opylující květiny přijde nám, lidem, zcela v pořádku. Kolibříky - ptačí opylovače - jsme…

2 roky ago

Všechno, co jste kdy chtěli vědět o žížalách (ale báli jste se zeptat)

Schválně si zkuste odpovědět na pár „jednoduchých“ otázek. Například… má žížala hlavu? Jak přijímá potravu?…

2 roky ago

Opravdu mají myši rády sýr?

Odpověď je na první pohled jednoduchá. Samozřejmě ano, proč by neměly. Myši snědí leccos, od…

2 roky ago