S losem evropským se můžeme setkat v pěti českých zoologických zahradách – a hned ve čtyřech z nich se během letošního roku narodila krásná mláďata.
Jako první se los evropský letos narodil v pražské zoo 3. května samici Šárce, pro kterou je to již třetí mládě. Otcem se stal samec Krille. Celou rodinku lze spatřit v části Severský les (nedaleko rozhledny Obora).
Los se v pražské zoo objevil již v roce 1936, jednalo se o samici z Helsinek. Mnoho losů, kteří sem zavítali, ale čekal jen transport do jiných zemí Evropy – Zoo Praha byla často pouze přestupní stanicí pro ruské losy. První mládě se v Praze narodilo v roce 1974, ale o úspěšném chovu se dá hovořit až od roku 2000. Zoo Praha má také několik losů v záchranné stanici v Dolním Dobřejově.
Další mládě se narodilo 12. května v chomutovském zooparku čtyřleté samici Nette, která pochází z belgického Planckendaelu; otcem je tříletý Maximus, původem z pražské zoo. Nově narozený los je teprve druhým přírůstkem nedávno sestavené skupiny.
V pořadí třetí losátko se narodilo poslední květnový den na Mniší hoře v Brně. Malý los je prvním mládětem tohoto sudokopytníka v Brně po pěti letech. Brněnská zoo chová losy od roku 2000, kdy z Chomutova dorazil první samec. K němu se následně připojily samice ze Švýcarska a Německa.
Poslední přírůstek se narodil 5. června v jihočeské Hluboké nad Vltavou. Na rozdíl od ostatních zoo zde přišla na svět dvojčata, a to dokonce podruhé za sebou: samice Madita totiž i vloni porodila dvě krásné losí slečny. Otcem se opět stal samec Brutus. Zatímco Brutus je rodilým Pražákem, Madita pochází z Mnichova. Ošetřovatelé doufají, že i druhá samice je březí a hlubocký výběh losů přivítá ještě další přírůstek.
K chovu losů se také v roce 2012 vrátila olomoucká zoo. Historicky byl los evropský chován také v Ostravě a na Slovensku v Bojnicích a v Bratislavě.
Los evropský (Alces alces) je největším zástupcem jelenovitých. Samec se pyšní obrovským lopatovitým parožím, které každoročně shazuje. Samice rodí jedno či dvě mláďata. Los se vyskytuje v severní Evropě, Asii a Severní Americe. Ve střední Evropě byl v 15. století vyhuben, ale postupně se sem vrací – narazit na něj můžeme i v České republice. Většina jich pravděpodobně žije na Šumavě, nedaleko rakouských hranic.
Zdroje:
Doposud bezejmenná samička žirafy s netypickým hnědým zbarvením přišla na svět v Brights Zoo ve státě Tennessee.…
Tělo hmyzu je uspořádáno do segmentů a ve většině případů nese tři páry kráčivých končetin.…
V jak dlouhý život můžeme doufat? Co vše jeho délku ovlivňuje? Jaké je kostrukční maximum,…
Hmyz opylující květiny přijde nám, lidem, zcela v pořádku. Kolibříky - ptačí opylovače - jsme…
Schválně si zkuste odpovědět na pár „jednoduchých“ otázek. Například… má žížala hlavu? Jak přijímá potravu?…
Odpověď je na první pohled jednoduchá. Samozřejmě ano, proč by neměly. Myši snědí leccos, od…