Měsíčník svítivý: podivuhodná ryba s pohádkovým jménem

Pozoruhodné rybě může co do tvaru a podivnosti jen málokterá z mořských kolegyní konkurovat. Řeč je o měsíčníku svítivém (Mola mola), mořské rybě z řádu měsíčníkovitých. Latinský název „mola“ znamená „mlýnský kámen“. Tento výraz k rybě dokonale sedí, a to díky tvaru těla, který se mlýnskému kameni, používanému k drcení zrn, nápadně podobá.

Typickým znakem měsíčníku svítivného je i drsný povrch těla. Druh zároveň patří k nejtěžším kostnatým rybám světa. Váha těchto živočichů se pohybuje od 247 do 2300 kg. Průměrná váha této ryby je pak zhruba 750 kg. Měsíčník je známý díky absenci normálně vypadající ocasní ploutve. Zadní část těla je ukončená krásným zvlněným útvarem. Mohlo by se zdát, že atypický tvar zadní části těla rybu svým způsobem omezuje v pohybu, ale opak je pravdou. I přes podivný tvar je velmi schopný plavec a bez problémů mrštně vyskočí i nad hladinu.

Chutnají mu medúzy

Zbarvení u měsíčníků je různorodé. Ovšem barvy, které převažují, jsou hnědá, šedá, bílá a v některých případech najdeme i flekaté jedince. Měsíčník miluje medúzy. Ne, že by si s nimi rád hrál, spíše je má rád v rámci potravního řetězce, medúzy se stávají jeho oblíbenou pochoutkou. Mezi další potravu můžeme zařadit salpovce, malé ryby, plankton, řasy, měkkýše a mořské hadice.

Měsíčníci se vyskytují zejména v tropických oceánech a teplých vodách a spatřeni byli i v Pacifickém, Atlantickém nebo Indickém oceánu. V zajetí se měsíčník vyskytuje zřídka, protože je to ryba velmi náročná na chov. Přesto se ve světě najde pár akvárií, které tento podivuhodný druh chová. Je to Monterey Bay Aquarium v USA, Oceanárium v portugalském Lisabonu, Kaiyukan Aquarium v Japonsku nebo třeba Nordsoen Oceanarium v Dánsku.

Pokud se vám někdy poštěstí vidět měsíčníka ve volné přírodě, může se stát, že ryba bude vypadat jako mrtvá. Je to proto, že měsíčníci bývají většinou spatřeni, jak leží na straně v blízkosti hladiny oceánu. Existuje pár teorií o tom, proč se takto měsíčník chová. Jednak za to může dlouhá doba lovu v hlubinách oceánu. Ryba se pak jednoduše vyplave na povrch „ohřát“. Druhá teorie pracuje s názorem, že ryba ráda využívá povrchovou vodu jako zásobárnu kyslíku a plave se na hladinu okysličit. Nejzajímavější je názor, že ryba plave po hladině z důvodu lákání ptáků, kteří ji očistí od nechtěných parazitů. Některé zdroje uvádějí, že ryba dokonce pohybuje ploutvemi a zve tak opeřené přátelé na hostinu z parazitů.

Mezi lety 2005 a 2008 vědci zaznamenali na 31 měsíčníků v severním Atlantiku. Zjistili, že ryba tráví mnohem více času u hladiny v noci než během dne. Když se měsíčníci vyskytují v teplejších vodách, například v Mexickém zálivu, tráví pak čas spíše více v hlubinách.

Miliony vajíček

Zajímavostí je také vysoká míra fertility u tohoto druhu ryby. U jednoho jedince dokonce vědci objevili na 300 milionů vajíček, což je více než u jakéhokoliv jiného obratlovce. Ačkoliv měsíčník produkuje spoustu vajíček, ta jsou velmi drobná a rozptýlená do vody, což značným způsobem snižuje jejich šanci na přežití.

Měsíčníci jsou velmi přátelští k lidem. Pohybují se rozvážně a pravděpodobně se nás lidí bojí více, než my jich. Maso této ryby není zrovna považováno za chutné, proto jsou tato nádherná stvoření uchráněna od záměrného lovu. Jinak je tomu ovšem v oceánu, kde jsou jejich největšími přirozenými nepřáteli kosatky a lachtani.

Zdroj: Wikipedia.org, NationalGeographic.com, ThoughtCo.com