Může had spolknout člověka?

V podmínkách pokojné České kotliny nejspíš nenajdeme člověka, jenž by se v přírodě obával hadů škrtičů. Představa malé užovky, která se nás pokusí udusit a následně spolknout k večeři, je přinejmenším úsměvná. V jiných částech světa však mohou mít domorodci poněkud jiné starosti. Takže jaké velikosti může dorůst tropický nejedovatý had? A je v jeho možnostech pozřít drobnější indonéskou babičku? 

Hladová krajta

Horká novinka na toto téma aktuálně přišla z Indonésie. Krajta mřížkovaná, která patří k nejdelším a nejtěžším hadům světa, prokazatelně sprovodila ze světa 54letou ženu z ostrova Muna z provincie Sulawesi. A nejen to. Svou kořist vzápětí spolkla, přičemž z pochopitelných důvodů vynechala jen sandály, svítilnu a mačetu.

Ponechme stranou, proč se v některých odkazovaných reportážích nachází v útrobách hada osoba v holínkách a řekněme si více o okolnostech případu. Při vší úctě k pozůstalým je nutné zohlednit, že podobné „exotické“ případy představují pro průměrného Evropana spíše kuriozitu a zpestření konverzace k večernímu pivu. A poučení o tom, jak velcí hadi v tropických lesích žijí.

Rizikové pěstování zeleniny v tropech

Žena jménem Wa Tiba byla pohřešována od minulého čtvrtka, kdy se vydala zkontrolovat zeleninu na zahrádku. Místní neprodleně zahájili pátrání a nalezli její osobní předměty – 30 metrů od nich ležela obrovská krajta s plným břichem.

Nakrmení hadi obvykle odpočívají a tráví svoji kořist, na odpor se nezmůžou. Vesničané, kteří toto zvíře pochopitelně podezírali z nejhoršího, krajtu zabili a odvlekli pryč. Po rozpárání hadího břicha skutečně nalezli pohřešovanou ženu.

Vzhledem k tomu, že realita není pohádkou, nedošlo bohužel k idylickému scénáři z Červené Karkulky, přestože tělo oběti nebylo nikterak poškozené. Škrtiči svou kořist totiž nejprve uchvátí čelistmi, omotají a stiskem těla postupně udusí. Teprve poté ji vcelku polykají.

Největší hadi světa

Z hlediska možného a nemožného (a umění kriticky prověřovat senzační zprávy z celého světa) je třeba vzít v úvahu, jaké velikosti škrtiči dorůstají. Jako základ berme v úvahu konstatování, že dosud NEBYL dokumentován v přírodě nález hada dlouhého 10 metrů, přestože by jej lovci senzací rádi viděli. Největší doložené rozměry krajty (obvykle krajta mřížkovaná) bývají kolem 7 metrů. Rekord drží v zajetí chovaný jedinec stejného druhu o délce 7,9 m, podobně vzrostlé exempláře mohou vážit ke 160 kilogramům.

Mezi obrovské hady patří i americké anakondy, potvrzené rozměry však ukazují podstatně nižší čísla. Největší dobře zdokumentovaný jedinec anakondy měřil 5,21 m a vážil 97,5 kg. Neověřené historky hovoří o anakondách dlouhých i přes 10 metrů. Lze skutečně očekávat, že v hloubi pralesa podobní velikáni žijí, jejich rozměry však není snadné zaznamenat ani ověřit. Mezi další obry z rodiny krajt patří např. krajta písmenková a krajta ametystová, které mohou také dorůstat k 7 metrům.

Žerou hadi lidi?

Hadi požírají vždy kořist velikostí úměrnou jim samým – tak, aby mohli lovené zvíře snadno uškrtit a především pozřít. Přestože mohou značně roztáhnout flexibilní čelisti, vše má své meze. Pravděpodobnost, že se vás pokusí „uškrtit“ dvoumetrový hroznýš, kterého si vezmete na ramena v cirkusu, je proto velice nízká. Obří hadi už ovšem požírají o poznání větší kořist – prasata, tapíry, dobytek.

Z tohoto úhlu pohledu se drobnější člověk (tím spíše dítě) od zvířat nijak zvlášť neliší a není zde v zásadě důvod, proč by obrovští hadi měli z potravního spektra lidskou kořist vynechávat. V případě pokusu pozřít člověka představují pro hada největší problém ramena s lopatkami. Pokud se přes ně dostane, zbytek těla již odpor neklade.

Případy, kdy by skutečně došlo k usmrcení člověka (navíc dospělého) hadem jsou však velice vzácné. Podobné události byly dokumentovány například v březnu 2017, kdy krajta spolkla indonéského farmáře, či v roce 2002 z jižní Afriky, kde přišel o život 10letý chlapec. O mnoha případech se však euroamerický svět s velkou pravděpodobností vůbec nedozví. Buďme proto rádi, že v českém lese žádné nebezpečí. A važme si našich drobných a krásných užovek.

Zdroje: Express.co.uk, BBC.com,