Existoval takzvaný sněžný muž, tvor podobný člověku, jenž má podle mýtů obývat Himaláje? Vědci se stále nemohou shodnout. S novou teorií přišla studie publikovaná v Proceedings of the Royal Society B. Výzkumníci podrobili zkoumání různé vzorky, jako jsou chlupy či zuby, které mají údajně pocházet z yettiho. Podle výsledků byly však tyto „důkazy“ částmi těl různých druhů himalájských medvědů nebo dokonce domácích psů.
Legenda o strašlivém tvoru, pojmenovaném yetti, je opět o kousek vzdálenější pravdě. Vědci v čele s Charlotte Lindqvistovou z University at Buffalo v New Yorku zanalyzovali DNA z různých domnělých pozůstatků yettiho: chlupy, zuby či výkaly. Vzorky získali z muzeí i soukromých sbírek. Jedním z nich byl například údajný kousek kůže z yettiho, který se stal náboženskou relikvií v klášteře.
Výzkumníci došli k tomu, že se jedná o vzorky z různých druhů opravdových zvířat. Například zkoumaný zub pocházel z domácího psa, další vzorky se vztahovaly k himalájským a tibetským poddruhům medvědů a také k medvědu ušatému. „Analýza domnělých vzorků yettiho ukazuje spojení mezi mýty o vzácném divokém muži a opravdovým stvořením, které někdy může být děsivé,“ řekl pro National Geographic Ross Barnett, evoluční biolog a expert na starověkou DNA z University of Copenhagen v Dánsku.
Lindqvistová se do zkoumání záhad o yettim pustila proto, že ji lákalo vědecké neporozumění této otázce. Zúčastnila se v roce 2004 výzkumu čelistní kosti z ledního medvěda, která byla stará 120 000 let. Po deseti letech nalezla studii, která citovala tento výzkum a která spojovala onu čelistní kost ledního medvěda s yettim. Podle studie se dva vzorky kožešin z yettiho shodovaly s DNA starých ledních medvědů. Tým tvrdil, že kříženec ledního medvěda a medvěda hnědého může stále žít v Himaláji.
Protože se Lindqvistové toto tvrzení nezdálo, rozhodla se ho s týmem pomocí nového výzkumu prověřit. „Tato nová studie jasně potvrzuje, že testované vzorky údajného yettiho jsou skutečně od medvědů žijících v Himálajích a tibetském regionu,“ uvedl Bill Laurence, biolog z James Cook University v Queenslandu v Austrálii, jež se výzkumu Lindqvistové neúčastnil.
Studie také odhalila kus z rodokmenu zranitelných poddruhů medvědů ušatých. Tyto poznatky se budou dále hodit k zlepšení ochrany těchto zvířat. Nový rodokmen jejího týmu například naznačuje, že zatímco medvědi tibetští jsou úzce spjati s hnědými medvědy z Evropy a Severní Ameriky, kriticky ohrožení medvědi plaví jsou součástí starší linie. Ta se mohla oddělit od všech ostatních medvědů před 650 000 lety.
Podle Barnetta však navzdory těmto zjištěním bude legenda o yettim žít dál. „Mýty nemůžete přebít něčím tak hloupým, jako jsou fakta. Dokud lidé budou potkávat medvědy v oblastech, kam přirozeně nepatří, a dokud budou tato zvířata nechávat stopy ve sněhu, budou se vyprávět i příběhy o yettim,“ řekl Barnett pro National Geographic.
Zdroj: National Geographic
Doposud bezejmenná samička žirafy s netypickým hnědým zbarvením přišla na svět v Brights Zoo ve státě Tennessee.…
Tělo hmyzu je uspořádáno do segmentů a ve většině případů nese tři páry kráčivých končetin.…
V jak dlouhý život můžeme doufat? Co vše jeho délku ovlivňuje? Jaké je kostrukční maximum,…
Hmyz opylující květiny přijde nám, lidem, zcela v pořádku. Kolibříky - ptačí opylovače - jsme…
Schválně si zkuste odpovědět na pár „jednoduchých“ otázek. Například… má žížala hlavu? Jak přijímá potravu?…
Odpověď je na první pohled jednoduchá. Samozřejmě ano, proč by neměly. Myši snědí leccos, od…