Novinky

Nebezpečné látky v oceánu ohrožují lední medvědy

Published by
Olga Hušková

Poslední výzkumy ledním medvědům nepřejí. Přestože úroveň trvalého znečištění mořské vody organickými látkami pravděpodobně neškodí zdraví tuleňů, u bílých šelem tomu tak není. K překročení bezpečné hranice dochází o jeden řád (v případě dospělých zvířat) a až o dva řády u medvíďat závislých na mateřském mléku.

Lední medvědi nemají snadný život. Jako by nestačilo odtávání ledového příkrovu v důsledku globálního oteplování – přidává se i chemické znečištění mořské vody. | Kredit: Alan D. Wilson, Wikimedia – CC BY-SA 3.0

Škodlivá chemie proudí oceánem

Perzistentní organické polutanty (znečišťující látky) – dále jen POP – jsou látky, které dlouhodobě setrvávají v prostředí a nedochází k jejich rychlému odbourávání. Může se jednat například o dioxiny, DDT či polychlorované bifenyly. Tyto sloučeniny mohou vznikat přirozeně (například sopečnou činností či požáry), nejčastěji však pocházejí z lidské činnosti v chemickém průmyslu.

S ohledem na moderní zákony a regulaci nakládání s odpady a nebezpečnými látkami nepochybně došlo v posledních třiceti letech k poklesu celkové produkce těchto škodlivin. Mění se ale jejich složení. Nové POP vznikají a jejich nebezpečnost může pro konkrétní živočišné druhy vzrůstat. Škodliviny se navíc hromadí v potravním řetězci, což je nebezpečné především pro vrcholové predátory sledovaných oblastí.

Největší obsahy škodlivin se hromadí v tučném mateřském mléku medvědic. Přecházejí tak rovnou do jejich potomků.

Autoři srovnávací studie uvádějí, že do svých výpočtů zahrnovali nejhorší zjištěné hodnoty, riziko proto může být poněkud nadhodnoceno. Pro lední medvědy by ovšem bylo znečištění prostředí nebezpečně vysoké i v případě velmi konzervativně zvolených hodnot. Mnoho POP má navíc vliv na endokrinní systém (soustavu žláz s vnitřní sekrecí) a o to hůře se podepisuje na vývoji mláďat a mladých jedinců.

Zdroj: Sara Villa, Sonia Migliorati, Gianna Serafina Monti, Ivan Holoubek, Marco Vighi. Risk of POP mixtures on the Arctic food chainEnvironmental Toxicology and Chemistry, 2016; DOI: 1002/etc.367

Olga Hušková

Recent Posts

V Americe se narodila vzácná žirafa. Chybějí jí skvrny.

Doposud bezejmenná samička žirafy s netypickým hnědým zbarvením přišla na svět v Brights Zoo ve státě Tennessee.…

1 rokem ago

Proč mají pavouci osm nohou?

Tělo hmyzu je uspořádáno do segmentů a ve většině případů nese tři páry kráčivých končetin.…

1 rokem ago

Dlouhý život – výsada kliďasů a řádových sester

V jak dlouhý život můžeme doufat? Co vše jeho délku ovlivňuje? Jaké je kostrukční maximum,…

1 rokem ago

Prvním opylovačem mezi obojživelníky může být brazilská žabka

Hmyz opylující květiny přijde nám, lidem, zcela v pořádku. Kolibříky - ptačí opylovače - jsme…

2 roky ago

Všechno, co jste kdy chtěli vědět o žížalách (ale báli jste se zeptat)

Schválně si zkuste odpovědět na pár „jednoduchých“ otázek. Například… má žížala hlavu? Jak přijímá potravu?…

2 roky ago

Opravdu mají myši rády sýr?

Odpověď je na první pohled jednoduchá. Samozřejmě ano, proč by neměly. Myši snědí leccos, od…

2 roky ago