Categories: Ohrožené druhyVideo

Nejmenší primát je maki

Published by
Robert Kostner

Maki – nejmenší lemur a nejmenší primát vůbec. Všichni zástupci čeledi makiovitých dorůstají v dospělosti velikosti od 9 do 28 cm, vyskytují se v různých oblastech Madagaskaru. Někteří tito noční tvorové jsou ještě docela běžní, jiní jsou však již ohrožení.

Maki trpasličí  |  Kredit: Arjan Haverkamp, Flickr – CC BY 2.0

Maki nejmenší neboli maki Bertheův (Microcebus berthae) je cca 9–10 cm velký (bez ocasu) a váží kolem 30 gramů. Bez problémů by se vám vešel do dlaně i maki trpasličí (Microcebus murinus), který je o něco větší a těžší a kterého můžete vidět i v našich zoologických zahradách. Makiho trpasličího chovají v Praze nebo v Jihlavě, makiho tlustoocasého v Plzni.

Makiové jsou noční tvorové, kteří obývají husté křoviny a pralesní podrosty. Loví hmyz, pavouky, bezobratlé a mláďata menších obratlovců, ale jedí také plody a listy. Jsou dobrými skokany, přeskočí až tři metry. Přes den spí v dutinách nebo v hnízdech z listů. Ocas, který může být i delší než tělo, neslouží jenom k manévrování: u jeho kořene si makiové ukládají tukové zásoby.

Někteří makiové upadají do jisté formy zimního spánku v obdobích sucha. Pro rozmnožování je vhodné období dešťů. Některé druhy makiů jsou monogamní, jiné naopak polygamní a promiskuitní. Samičky rodí 2–3 mláďata, u polygamních druhů mohou mít mláďata různé otce. Makiové jsou sociální tvorové, komunikují vizuálně, pachově, dotyky i akusticky. Lze rozeznat přes deset různých volání – volání mláděte o pomoc, pozdrav při setkání známých ze skupiny, výzvu ke shromáždění před úsvitem, zvuky samce v období říje i výhrůžné útočné štěkání.

Přirozeným prostředím makiů jsou pralesy Madagaskaru. Těch však rychlým tempem ubývá, proto se některé druhy počítají mezi ohrožené, a to i proto, že jsou vázány jen na určitou lokalitu. Pro svou roztomilost jsou také předmětem obchodu a pašování.

Jak je vidět, maki i v prostředí madagaskarských pralesů vědcům důvěřuje:

Zdroj: Wikipedia, National Geographic

Robert Kostner

Šéfredaktor

Recent Posts

V Americe se narodila vzácná žirafa. Chybějí jí skvrny.

Doposud bezejmenná samička žirafy s netypickým hnědým zbarvením přišla na svět v Brights Zoo ve státě Tennessee.…

1 rokem ago

Proč mají pavouci osm nohou?

Tělo hmyzu je uspořádáno do segmentů a ve většině případů nese tři páry kráčivých končetin.…

1 rokem ago

Dlouhý život – výsada kliďasů a řádových sester

V jak dlouhý život můžeme doufat? Co vše jeho délku ovlivňuje? Jaké je kostrukční maximum,…

1 rokem ago

Prvním opylovačem mezi obojživelníky může být brazilská žabka

Hmyz opylující květiny přijde nám, lidem, zcela v pořádku. Kolibříky - ptačí opylovače - jsme…

2 roky ago

Všechno, co jste kdy chtěli vědět o žížalách (ale báli jste se zeptat)

Schválně si zkuste odpovědět na pár „jednoduchých“ otázek. Například… má žížala hlavu? Jak přijímá potravu?…

2 roky ago

Opravdu mají myši rády sýr?

Odpověď je na první pohled jednoduchá. Samozřejmě ano, proč by neměly. Myši snědí leccos, od…

2 roky ago