Categories: Ohrožené druhyVideo

Nejmenší primát je maki

Published by
Robert Kostner

Maki – nejmenší lemur a nejmenší primát vůbec. Všichni zástupci čeledi makiovitých dorůstají v dospělosti velikosti od 9 do 28 cm, vyskytují se v různých oblastech Madagaskaru. Někteří tito noční tvorové jsou ještě docela běžní, jiní jsou však již ohrožení.

Maki trpasličí  |  Kredit: Arjan Haverkamp, Flickr – CC BY 2.0

Maki nejmenší neboli maki Bertheův (Microcebus berthae) je cca 9–10 cm velký (bez ocasu) a váží kolem 30 gramů. Bez problémů by se vám vešel do dlaně i maki trpasličí (Microcebus murinus), který je o něco větší a těžší a kterého můžete vidět i v našich zoologických zahradách. Makiho trpasličího chovají v Praze nebo v Jihlavě, makiho tlustoocasého v Plzni.

Makiové jsou noční tvorové, kteří obývají husté křoviny a pralesní podrosty. Loví hmyz, pavouky, bezobratlé a mláďata menších obratlovců, ale jedí také plody a listy. Jsou dobrými skokany, přeskočí až tři metry. Přes den spí v dutinách nebo v hnízdech z listů. Ocas, který může být i delší než tělo, neslouží jenom k manévrování: u jeho kořene si makiové ukládají tukové zásoby.

Někteří makiové upadají do jisté formy zimního spánku v obdobích sucha. Pro rozmnožování je vhodné období dešťů. Některé druhy makiů jsou monogamní, jiné naopak polygamní a promiskuitní. Samičky rodí 2–3 mláďata, u polygamních druhů mohou mít mláďata různé otce. Makiové jsou sociální tvorové, komunikují vizuálně, pachově, dotyky i akusticky. Lze rozeznat přes deset různých volání – volání mláděte o pomoc, pozdrav při setkání známých ze skupiny, výzvu ke shromáždění před úsvitem, zvuky samce v období říje i výhrůžné útočné štěkání.

Přirozeným prostředím makiů jsou pralesy Madagaskaru. Těch však rychlým tempem ubývá, proto se některé druhy počítají mezi ohrožené, a to i proto, že jsou vázány jen na určitou lokalitu. Pro svou roztomilost jsou také předmětem obchodu a pašování.

Jak je vidět, maki i v prostředí madagaskarských pralesů vědcům důvěřuje:

Zdroj: Wikipedia, National Geographic

Robert Kostner

Šéfredaktor

Recent Posts

V Americe se narodila vzácná žirafa. Chybějí jí skvrny.

Doposud bezejmenná samička žirafy s netypickým hnědým zbarvením přišla na svět v Brights Zoo ve státě Tennessee.…

8 měsíců ago

Proč mají pavouci osm nohou?

Tělo hmyzu je uspořádáno do segmentů a ve většině případů nese tři páry kráčivých končetin.…

9 měsíců ago

Dlouhý život – výsada kliďasů a řádových sester

V jak dlouhý život můžeme doufat? Co vše jeho délku ovlivňuje? Jaké je kostrukční maximum,…

11 měsíců ago

Prvním opylovačem mezi obojživelníky může být brazilská žabka

Hmyz opylující květiny přijde nám, lidem, zcela v pořádku. Kolibříky - ptačí opylovače - jsme…

12 měsíců ago

Všechno, co jste kdy chtěli vědět o žížalách (ale báli jste se zeptat)

Schválně si zkuste odpovědět na pár „jednoduchých“ otázek. Například… má žížala hlavu? Jak přijímá potravu?…

12 měsíců ago

Opravdu mají myši rády sýr?

Odpověď je na první pohled jednoduchá. Samozřejmě ano, proč by neměly. Myši snědí leccos, od…

1 rokem ago