Papouščí zoo v Bošovicích – 1. díl

Papouščí zoologická zahrada v Bošovicích, kterou vybudovali a vedou manželé Škrhákovi s dlouholetými zkušenostmi z chovu těchto nádherných ptáků, představuje od roku 2011 přes 30 druhů papoušků.

V redakci ZOO Magazínu máme papoušky ve velké oblibě: v seznamu zvířat, které si do redakce pořídíme, jsou hned na prvním místě spolu s tuleni (následují bizon, medvěd a surikaty, ale vše se na balkon zřejmě nevejde). Papouščí zoo v Bošovicích byla tedy jasným cílem. Bošovice leží cca 20 km jihovýchodně od Brna; vzhledem ke stavu a síti českých dálnic to pro mnohé není úplně za rohem, papoušci vám ale na silniční natřásání dají zapomenout.

Pro jihomoravskou vísku netypická brána nás vede do krásného atria plného zeleně a bublající vody obklopeného papouščími voliérami. V horkém letním dni si připadáme jako v tropickém pralese plném barevných poskakujících, poletujících a skřehotajících opeřenců. Jako první nás upoutávají velké barevné ary a hluční kakaduové, brzy ale zjišťujeme, že zoo není pouze záležitostí pro milovníky velkých papoušků – máme možnost zblízka obdivovat řadu papoušků všech možných barev, druhů a velikostí, a to i včetně ohrožených druhů amazoňanů, arů a kakaduů.

Nerezové ptačí voliéry jsou navrženy tak, aby každý konkrétní druh papoušků měl dostatek prostoru, který potřebuje. “Pokud například amazoňan nemá dost pohybu, začne mít sklony k tloustnutí. Proto jsou jejich expozice dlouhé – aby je to donutilo létat,” vysvětluje ředitelka papouščí zoo Hana Škrháková Pádková, která nás provází. Aby netloustli, dostávají amazoňani navíc speciální dietní směs zrn, na rozdíl od arů, kteří naopak potřebují kromě slunečnice i několik tučných ořechů denně.

Každý papoušek v zoo má svá stravovací specifika. “Arové se rádi pasou – naškubou si trávu a nosí si ji v zobáku. Když jsme jejich zelený zobák i jazyk viděli poprvé, vyděsilo nás to,” vzpomíná se smíchem paní Škrháková. Papoušci dostávají kvalitní směsi zrní, papouščí granule, sušený hmyz, ovoce i zeleninu. Krmné dávky i složení potravy se různí podle druhu papouška a stavu zvířete. Ovoce a zelenina musejí být být samozřejmě čerstvé a zralé, i když ve volné přírodě papoušci jedí i nezralé plody. Tam ale mají možnost to kompenzovat například tím, že nalétávají na jílové břehy, žerou jíl a tím se zbavují toxinů z nezralých plodů. “V každém případě je ale nutné se obloukem vyhnout avokádu,” uvedla ředitelka. Avokádo totiž obsahuje toxin persin, na který není papoušek zvyklý a který u něj působí těžkou otravu.

Se sluncem šplhajícím k poledni se z tepla začíná stávat horko. Ptáci ale letním vedrem netrpí – každou chvíli se totiž ve voliérách spouští jemné sprchy. Většina papoušků si koupání jaksepatří užívá a dává to najevo hlasitými projevy.

A když začne jeden, přidají se i sousedi a výsledkem je až 90 dB hlasitý papouščí rachot. Ale i ti, kteří se před umělým deštěm nebo křikem ostatních raději odletěli schovat pod střechu či do zázemí, mohou být spokojení – voda přináší do celé zoo tolik potřebné osvěžení a ochlazení.

V zázemí každé voliéry je chládek a papoušci zde mají možnosti si odpočinout jak od horka, tak od hlasitého pokřiku jejich sousedů. Mají tu misku s čerstvou vodou, směs zrní, větve a bidla a hnízdní budku, ve které mohou odchovávat mláďata. “Obvykle vevnitř tráví zimní měsíce, ale když je v zimě mírnější počasí a svítí slunce, pouštíme je na chvíli do venkovních voliér,” prozrazuje Hana Škrháková.

Pokračování seriálu najdete v druhém dílu.

Papouščí zoologickou zahradu najdete v obci Bošovice asi 20 km jihovýchodně od Brna. Otevřená je každý den od 10 od 17 hodin (v září až do 18 h) až do konce října, pak se papoušci zazimovávají.