Plzeňská Amazonie hýří mláďaty

Published by

Vojtěch Ondřej Smolík

Opice odjakživa svou roztomilostí a hravostí přitahovaly návštěvníky do zoologických zahrad. Také v případě opic platí obecné pravidlo: čím menší, tím roztomilejší. Plzeňská zoo se může pyšnit rozmanitou škálou tzv. drápkatých opic, které patří k jedněm z nejmenších primátů vůbec. V současné době odchovává několik z nich svá mláďata, která jsou pro zoo v Plzni téměř rutinní záležitostí. Přijďte se přesvědčit do pavilonu Amazonie.

Mláďata drápkatých opiček vozí na zádech zejména samec. | Kredit: Vojtěch Ondřej Smolík

V prosinci roku 2014 byly v plzeňské zoologické a botanické zahradě otevřeny dva zcela unikátní pavilony, které vznikly v rámci projektu Stopy člověka v přírodě. Zatímco v tzv. Mediterraneu mohou návštěvníci obdivovat překvapivě rozmanitou flóru i faunu středomořské oblasti, v pavilonu Amazonie se seznámí nejen se zvířecími obyvateli největšího deštného pralesa světa, ale i s kulturou zdejších domorodých indiánských kmenů.

Plzeňská zoo dosahuje v chovu drápkatých opic pravidelných úspěchů. | Kredit: Facebook – Zoo Plzeň

Druhá ze zmíněných staveb se stala domovem pro dva druhy pásovců (štětinatý a kulovitý), noční opice mirikiny bolívijské, stromové „dikobrazy“ kuandu, velké hlodavce paky nížinné a především sedm druhů drápkatých opiček, jimiž jsou lvíček zlatohlavý (Leontopithecus rosaria), kosman zakrslý (Callithrix pygmaea), kosman bělovousý (Callithrix jacchus), kosman stříbřitý (Mico argentatus), tamarín sedlový (Saguinus fuscicollis), tamarín vousatý (Saguinus imperator) a tamarín bělohubý (Saguinus labiatus). Již v roce 2015 se zde narodilo několik mláďat a ani letos „drápkatice“ nezklamaly a nadělily ošetřovatelům pěknou řádku přírůstků, která jistě není u konce.

V lednu se narodila dvě mláďata kosmanů zakrslých.
Kredit: Jaroslav Vogeltanz

První dvojčata na Štědrý den

Nadělovat se začalo stylově na Vánoce. Čtyřiadvacátého prosince přivedla na svět dvojčata samice kosmana stříbřitého. Tento druh je typický svou bílou až stříbrnou srstí na těle a černým ocasem. Stejně jako u všech druhů drápkatých opic, i v případě kosmanů se o mláďata stará samec i samice, případně i starší sourozenci. Na konci roku potom plzeňská zoo přivítala mládě kosmana bělovousého.

Jednu z menších ubikací v plzeňské Amazonii obývá pár tamarínů sedlových, který se taktéž dočkal potomka. Charakteristickým znakem těchto tamarínů je mramorově zbarvené sedlo na zádech, podle kterého dostali své jméno.

O malé kosmany se stará i „babička“ jiného druhu

V lednu se u nejmenších z drápkatých opiček, kosmanů zakrslých, narodila dvojčata. Odchovy mláďat v této ubikaci jsou unikátní tím, že se do péče o mládě začleňuje i stará samice lvíčka zlatohlavého, která s nimi sdílí vnitřní i venkovní expozici. Nejenže mláďata chodí pravidelně kontrolovat, ale dokonce je vozí na zádech. V Plzni tak můžeme sledovat vzácný mezidruhový vztah.

Prozatím poslední mláďata v plzeňské Amazonii porodila samice tamarína vousatého. Z celkového počtu tří mláďat přežila dvě; třetí mládě bylo příliš slabé a nebylo životaschopné.

Odrostlé mládě najdeme také v ubikaci tamarínů bělohubých, kteří svými bílými pysky připomínají klauny.
Kredit: Jaroslav Vogeltanz

Zoo Plzeň je v chovu „drápkatic“ špičkou

V současné době plzeňská zoo vystavuje devět druhů drápkatých opic (sedm z nich v pavilonu Amazonie, tamaríny žlutoruké v pavilonu ZET a tamaríny pinčí poblíž výběhu tučňáků Humboldtových) a s jihlavskou zoologickou zahradou se v jejich chovu řadí k chovatelským špičkám nejen v rámci českých zoologických zahrad.

Ve volné přírodě tyto drobné opičky obývají deštné pralesy Jižní a Střední Ameriky. Systematicky jde o jednu z čeledí opic tzv. Nového světa, která se souhrnně nazývá ploskonosí. Jedná se o všežravce živící se především ovocem, bobulemi, ořechy, nektarem a hmyzem (v zajetí jsou jejich největší pochoutkou sarančata nebo také mouční červi). Celý život tráví v korunách stromů, na zem slézají zřídka.

Drobní primáti žijí v rodinách

Pozoruhodný je jejich sociální život: Tvoří rodinná seskupení, výjimečně větší skupiny. Zpravidla jsou monogamní a rodičovský pár má v rodině nejvyšší postavení. Samice obvykle rodí dvě mláďata, ale jediné mládě také není výjimkou. O potomstvo se pak stará jak samec, tak samice. Samec, popřípadě i starší sourozenci, vozí mláďata na zádech po většinu dne, samici je předává jen ke kojení.

Zdroj: Puschmann, W., D. Zscheile, K. Zscheile a M. a L. Moudrých. SAVCI: Chov zvířat v zoo. Dvůr Králové nad Labem: Zoo Dvůr Králové nad Labem, 2013.