Proč žraloci útočí na lidi?

Při šnorchlování zemřel v pátek v Egyptě český potapeč. Napadl ho žralok. Podobných incidentů se po celém světě stane zhruba 100 za rok, z toho deset až patnáct bývá smrtelných. Proč vůbec žraloci na člověka útočí? Odpověď je komplikovanější, než by se mohlo zdát.

Když žralok zaútočí na člověka, podle všech indícií většinou nemíří konkrétně na lidský druh. „Člověk šnorchlující na hladině může žralokovi připomenout něco, na co by mohl zaútočit – třeba raněnou želvu nebo cokoli, co se podivně mrská na hladině,“ uvedl pro server Seznam Zprávy filmař potápěč Steve Lichtag. Podle něj konkrétně v egyptském letovisku Marsá Alam útočil žralok dlouhoploutvý. Pravděpodobně ho přilákala mrtvá zvířata, která do vody vyhazovala posádka z lodi převážející dobytek.

Napadají často omylem

Žraloci mají totiž velmi vytříbené smysly. Krev dokážou ucítit na kilometr daleko a na slabé vibrace, které svaly potenciální oběti při pohybu vydávají, jsou ještě citlivější. Lichtag vysvětlil, že záleží na druhu žraloka, jakým způsobem napadá svůj cíl. Například žralok dlouhoploutvý jde po kořisti ihned, jiné druhy si ale kořist nejdříve prohlížejí. Pokud si žralok není potenciálním soustem jistý, nejjednodušším způsobem je pro něj kořist prostě ochutnat. Takové případy se stávají, pokud je žralok zmatený a nachází se třeba ve zklalené pobřežní vodě. Tehdy kořist okusí, a když zjistí, že jde o něco jiného, než předpokládal, zase se od oběti vzdálí.

Druhým důvodem, proč jednou kousne člověka a odplave pryč, je strach v nenadálé situaci. Pokud se žralok dostane do úzkých a je ve stresu, jako každý jiný živočich se chce co nejdříve dostat do bezpečí. Brání se. V takových chvílích mívá žralok pocit, že je pro něj člověk ohrožením, že mu například zabraňuje ve volném odplutí pryč.

Plachá zvířata

Mořská bioložka Martina Karásková pro server iDnes.cz dokonce uvedla, že žraloci se lidí bojí a pokud mohou, plavou od nich pryč. „Na těch zvířatech i vidíte, že se lidí bojí. Většinou je proto zahlédnete pouze z dálky. Žralok se bojí čehokoliv, co je přibližně stejně velké jako on. Neví totiž, co by to mohlo být a jak by se to mohlo zachovat. Obecně jsou všechny druhy žraloků extrémně plaché,“ tvrdí bioložka.

Útočit podle ní mohou ve výjimečných případech stará nebo nemohoucí zvířata, která se v zoufalé potřebě zaopatřit si jídlo vrhají po jakékoli potenciální kořisti. Podle ní je nejlepší obranou proti žraločímu útoku nepřekážet zvířeti v cestě. Pokud už o člověka projeví žralok zájem, je pravděpodobně nejlepší obranou snažit se zaútočit na jeho citlivá místa – praštit ho do čumáku, očí nebo žaber.

Zdroje: Seznam Zprávy, iDnes.cz, Info.cz, Sharks-World