První letošní hříbata divokých koní se narodila na sněhu

I když jsou noční teploty ještě pod nulou a step pokrývá sníh, připomnělo se v rezervaci velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice jaro, do jehož příchodu chybí ještě více než měsíc. Na pastvině v blízkosti Benátek nad Jizerou se v minulých dnech narodila první dvě hříbata. Přestože přišla na svět uprostřed sněhových plání, daří se jim v prvních dnech dobře.

Hříbata objevili pracovníci chovatelského dohledu. „Podle termínů páření hřebce s klisnami v loňském roce jsme očekávali narození hříbat každým dnem. Báli jsme se, aby se nenarodila zrovna v době velkých mrazů, kdy noční teploty padaly až k mínus osmnácti či dvaceti stupňům Celsia. Naštěstí se hříbata narodila při oblevě,“ konstatoval Karel Bendl, ředitel společnosti Správa městských lesů Benátky nad Jizerou, která chovatelský dohled zajišťuje.

„Hříbata jsme objevili díky mojí ženě, která si všimla určitého vzrušení a jiné energie uvnitř stáda. Proto jsme přišli blíž a viděli jedno hříbě čerstvě narozené, které ještě leželo, a druhé, které stálo uprostřed stáda. To bylo rozmístěno tak, aby ho chránilo před poryvy větru,“ doplnil Karel Bendl.

Podle odborníků přitom není náhodou, že hříbata přišla na svět právě během oblevy. „Klisny dokáží v případě nepříznivého počasí nebo jiných negativních okolností pozdržet porod až o čtrnáct dní,“ upozornila etoložka Martina Komárková z Karlovy univerzity. 

Proti mrazu pospolu

I když poté opět začalo mrznout, obě hříbata chodí po pastvině se stádem a přemísťují se s ním po celé ploše o zhruba 120 hektarech. „Mláďata drží pospolu, společně se dvěma hříbaty, která se na této pastvině narodila loni. Ostatní členové stáda se snaží maminky s hříbaty chránit před nepříznivým počasím,“ popsal první dny čerstvých potomků Karel Bendl.    

Hříbata se obvykle rodí od března. Do přirozeného vývoje však v tomto případě zasáhl člověk, konkrétně termín dotace, z níž byl projekt založení druhé pastviny velkých kopytníků financován. „Kvůli dodržení termínů dotace nemohl hřebec přijet ke stádu se zpožděním několika měsíců, aby porody vyšly na jarní měsíce, tak, jako v případě první pastviny v sousedství Milovic,“ vysvětlil Dalibor Dostál, ředitel společnosti Česká krajina. Příroda by se však do budoucna měla s tímto posunem vypořádat. „Termíny porodů by se u zvířat postupně měly upravit a posunout do jarních měsíců,“ doplnil Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd.  

V bývalém vojenském prostoru se v současnosti nachází rezervace s velkými kopytníky na 160 hektarech. Nyní tam na dvou pastvinách žije 30 dospělých divokých koní a sedmnáct hříbat, osm dospělých zubrů a jedno zubří mládě a šest dospělých praturů a pět pratuřích mláďat. Rezervace se podle původních plánů měla již v loňském roce rozšířit. Vzhledem ke sporům Středočeského kraje s bývalým nájemcem se však proces zdržel. Nyní je proto potřeba zpoždění co nejdříve dohnat, aby měla stáda s mláďaty dostatek prostoru a pastvy.    

Zdroj: Česká krajina, o.p.s