Za krásami Rajských ostrovů – 2. díl

V prvním díle článku o expozici Rajských ostrovů jsme se zastavili v podmořském světě. Obdivovali jsme všemožné druhy ryb, korýše či pozoruhodné korály. Teď nás ale očekávají další místa – naše kroky vedou na močálovité pobřeží a dále do tropického deštného pralesa. S kým se potkáme tady?

Překvapující pozemský ráj

Když vystoupáme po schodech do prvního patra, otevírá se nám kousek západní části Tichého oceánu – souostroví Fidži. Ocitáme se v močálovitých pobřežních lesích neboli tzv. mangrovech. V brakické, tedy poloslané vodě, která vzniká mísením moře a vlévající se řeky, ladně plavou tři zástupci druhou stříkouna lapavého (Toxotes jaculatrix). Neuvěřitelně chytré a šikovné ryby, dokážou přesně cíleným proudem vody, který vystříknou z tlamy, sestřelit hmyz lezoucí někde nad hladinou. Stačí si jen počkat…

„Naši stříkouni střílejí po volně lezoucím hmyzu, převážně po cvrčcích, kteří se pohybují po expozici jako živé krmení pro ještěrky. Důkazem toho je neustále špinavé a zacákané sklo sousední expozice,“ odpovídá na náš dotaz chovatel expozice Rajské ostrovy Jiří Doubek. „Zkoušeli jsme také cíleně nad expozicí natáhnout několik provázků s větvemi a na ně pouštět cvrčky, aby mohli stříkouni lovit, ale to se moc neosvědčilo.“

Čeká tu na nás ale ještě někdo jiný. Lezec obojživelný (Periophthalmus barbarus), ačkoliv se tomu možná podle názvu těžko věří, je ryba. Jménu tohoto tvora odpovídá i způsob jeho života. Po většinu dne bychom ho totiž nehledali ve vodě, ale na souši. Na tu vylézá pomocí svých prsních ploutví a šplhat dokáže dokonce i po kořenech stromů. „Potravu těchto bahenních živočichů tvoří v děčínské expozici mysis – drobní korýši o velikosti 6–13 mm, žijící v přírodě ve slaných vodách,“ uvádí chovatel expozice Rajské ostrovy Jiří Doubek. Lezec vzhledově připomíná něco mezi rybou a obojživelníkem: je dost možné, že nějak podobně vypadal náš vzdálený předchůdce, když začal opouštět vodu…

Kromě zmíněných druhů nám souostroví nabízí k pohledu kaložrouty s jejich jedovatými trny na hřbetních ploutvích, pilohřbetce malošupinatého, leguána zeleného nebo baziliška pruhovaného. Populaci zde doplňuje také želva nádherná.

Bazilišek pruhovaný (Baziliscus vittatus) se pyšní poměrně zajímavou přezdívkou – říká se mu “Kristova ještěrka”. Tu dostal díky své schopnosti chodit (nebo spíše běžet) po vodě. Na Rajských ostrovech můžeme spatřit tři zástupce tohoto druhu. V minulosti se podařilo bazilišky dokonce rozmnožit, mláďata však nakonec bohužel nepřežila. Držíme tak palce do budoucích odchovů.

Kubu a Greeňačku, jak se jmenuje pár místních leguánů zelených, poznáme podle nezaměnitelných lícních vaků s velkou a nápadnou šupinou. Nepřehlédneme ani jejich lalok, který má hned několik funkcí. Prostřednictvím něho si leguán může chladit či naopak ohřát své tělo – v teplých dnech ho může vytáhnout a „chytit“ tak studený větřík, v zimě ho naopak roztáhne a nastaví ke slunci. Lalok zároveň slouží jako prostředek komunikace. Při zdravení svých druhů ho společně s kýváním hlavy leguáni roztahují. 

Skalnatá Indonésie ve dne i v noci

V druhém patře Rajských ostrovů se ocitáme mezi faunou indonéského tropického deštného pralesa. Expozice je tvořena umělými skalami a je domovem želv, agam či hadů. Za podívanou rozhodně stojí želva annamská, která je kriticky ohroženým druhem. Zajímavým živočichem je také agama Weberova – teritoriální ještěr, který je nesnášenlivý k ostatním samcům svého druhu. Velmi dobře šplhá i plave a v případě nebezpečí je pro ní voda úkrytem. Nádherná je i krajta tygrovitá, která nám pózuje. 

Součástí druhého patra je také Noční zoo, expozice, která je domovem outloně malého, jediného savce v celém objektu. Tato poloopice patří mezi ohrožené druhy; její populace se během 24 let snížila o 30 %. Pokles tohoto druhu je způsoben především nadměrným lovem.

Samice outloně rodí obvykle jedno mládě, dvojčata bývají vzácností. V děčínské zoo se však tento úkaz povedl již několikrát. Outloni se zde pravidelně rozmnožují, jejich chov ale není vůbec jednoduchý. V některých případech se musí přistoupit i k umělému odchovu, který je ještě rizikovější.

Když se to ale podaří, je to úžasná radost! Béďa je outloň, který zde byl v roce 2010 úspěšně uměle odchován. A právě kvůli umělému odchovu je Béďa kontaktním zvířetem. „Návštěvník se s ním může setkat, když se objedná na komentovanou ukázku krmení,“ dodává chovatel Jiří Doubek. Odděleně od Bédi tu žije ještě rodinka dalších tří outloňů, páru a mláděte.

Rozmnožování se na Rajských ostrovech mimo jiné daří také u několika druhů mořských sasanek. Odchovy se již povedly i u chameleonů jemenských, hroznýšovců kubánských či gekončíků nočních.

Mangrovové pobřeží i skály deštného pralesa necháváme za sebou. Dostatečně jsme se pokochali a odplouváme vstříc dalšímu ráji. V příštím článku nás čekají poslední dvě zastávky. Pokud vás zajímá, kdo tam bude čekat na nás, těšte se na pokračování.

Zdroj: Zoo Děčín