Minule jsme si pověděli o biologii a ochraně jedinečného ptáka, kterým bezpochyby rorýs je. Dnes se budeme zabývat jeho skvělou adaptací pro nepřetržitý život ve vzduchu, kde rorýs jí, pije, čistí si peří, páří se a dokonce i spí.
Tělo rorýse je dokonale přizpůsobeno životu ve vzduchu. Má od pohledu skvěle aerodynamický tvar, křídla jsou úzká a dlouhá s nápadně prodlouženou poslední částí. Oproti ostatním ptákům jsou rorýsí letky (pera na křídlech) o dost tvrdší. Ty jim spolu s téměř neunavitelnými létacími svaly umožňují vydržet bez problémů neustálé mávání křídly.
Zvláštní tvar kostí křídla také umožňuje rychlou změnu tvaru křídla a tím jak bleskurychlé obraty, tak i tah a vztlak při pohybu křídla směrem nahoru. Další specifickou adaptací jsou červené krvinky s větším povrchem a speciálním hemoglobinem, které dokážou vázat kyslík v prostředí s jeho nižším obsahem. To umožňuje rorýsům lety i ve velkých výškách.
Nohy jsou naopak velmi krátké, slouží rorýsům k zachycení na větvích či budovách. Rozhodně se jimi nejsou schopni odrazit ze země a vzlétnout. To se odráží i v latinském názvu rorýse Apus, který vznikl z řeckého ápous – „beznohý.“
Rorýs je schopen ve vzduchu i spát, kvůli spaní nemusí přistávat. O samotném spánku rorýsů se ví zatím málo. Zřejmě ve vzduchu nespí klasickým tvrdým spánkem, ale jedná se spíš o sérii mikrospánků. Při spánku za letu odpočívají pouze jednou polovinou mozku, zatímco druhá polovina je aktivní a vnímá okolí. Bylo detekováno opakované chování rorýsů brzo ráno za úsvitu a večer při západu slunce, kdy vylétali do výšky tří kilometrů a následně pomalu po spirále plachtili dolů. Zde se možná jedná sice o krátký, ale silnější spánek. Hnízdící ptáci samozřejmě tráví noc na hnízdě.
Když je rorýs stále ve vzduchu, musí tu být něco, čím se živí. To něco je jednak klasický hmyz – včely, vosy, šídla, mouchy, komáři, jepice atd., jednak tzv. aeroplankton. To jsou drobní živočichové, zejména malí pavouci, mšice, mravenci a další bezobratlí unášení vzdušnými proudy v kilometrových výškách. Touto potravou krmí i mláďata, v jediném soustu napočítali vědci až 8 tisíc jedinců vzdušného planktonu.
I vodu pijí rorýsi za letu nad hladinou, při jejich obratnosti je to pro ně hračka. Ve vzduchu si také čistí peří a také se za letu i páří. Snůšku vajec, jejich vysezení a výchovu mláďat ale už musí zvládnou na pevné zemi, resp. v hnízdu někde v dutině stromu či na vhodném srázu nebo budově.
Aerial mating of common swift (Apus apus). from Lodewijk van Eekhout on Vimeo.
Rorýs patří mezi tažné ptáky a na zimu odlétá koncem července až začátkem srpna až na jih Afriky. Na cesty se vydává, jakmile vyvede mladé. Zpátky ze zimovišť se navrací na přelomu dubna a května. Sledováním několika jedinců se zjistilo, že vydrží letět během jedné migrace, která trvá i 10 měsíců, bez přestání. Rorýs patří nejen mezi rekordmany v délce nepřerušovaného letu, ale zároveň i mezi nejrychlejší letce, neboť dokáže vyvinout rychlost při vodorovném letu přes 100 km/h, při střemhlavém ještě mnohem více. Za rok nalétá kolem 200 000 km. I přes tento náročný způsob života se dožívá až 7 let.
Zdroje: rorysi.cz, rozhlas.cz, audubon.org
Doposud bezejmenná samička žirafy s netypickým hnědým zbarvením přišla na svět v Brights Zoo ve státě Tennessee.…
Tělo hmyzu je uspořádáno do segmentů a ve většině případů nese tři páry kráčivých končetin.…
V jak dlouhý život můžeme doufat? Co vše jeho délku ovlivňuje? Jaké je kostrukční maximum,…
Hmyz opylující květiny přijde nám, lidem, zcela v pořádku. Kolibříky - ptačí opylovače - jsme…
Schválně si zkuste odpovědět na pár „jednoduchých“ otázek. Například… má žížala hlavu? Jak přijímá potravu?…
Odpověď je na první pohled jednoduchá. Samozřejmě ano, proč by neměly. Myši snědí leccos, od…
View Comments
Skvěle napsané, s dostatkem informací. Našla jsem, co jsem hledala.