Minule jsme si pověděli o biologii a ochraně jedinečného ptáka, kterým bezpochyby rorýs je. Dnes se budeme zabývat jeho skvělou adaptací pro nepřetržitý život ve vzduchu, kde rorýs jí, pije, čistí si peří, páří se a dokonce i spí.
Tělo rorýse je dokonale přizpůsobeno životu ve vzduchu. Má od pohledu skvěle aerodynamický tvar, křídla jsou úzká a dlouhá s nápadně prodlouženou poslední částí. Oproti ostatním ptákům jsou rorýsí letky (pera na křídlech) o dost tvrdší. Ty jim spolu s téměř neunavitelnými létacími svaly umožňují vydržet bez problémů neustálé mávání křídly.
Zvláštní tvar kostí křídla také umožňuje rychlou změnu tvaru křídla a tím jak bleskurychlé obraty, tak i tah a vztlak při pohybu křídla směrem nahoru. Další specifickou adaptací jsou červené krvinky s větším povrchem a speciálním hemoglobinem, které dokážou vázat kyslík v prostředí s jeho nižším obsahem. To umožňuje rorýsům lety i ve velkých výškách.
Nohy jsou naopak velmi krátké, slouží rorýsům k zachycení na větvích či budovách. Rozhodně se jimi nejsou schopni odrazit ze země a vzlétnout. To se odráží i v latinském názvu rorýse Apus, který vznikl z řeckého ápous – „beznohý.“
Rorýs je schopen ve vzduchu i spát, kvůli spaní nemusí přistávat. O samotném spánku rorýsů se ví zatím málo. Zřejmě ve vzduchu nespí klasickým tvrdým spánkem, ale jedná se spíš o sérii mikrospánků. Při spánku za letu odpočívají pouze jednou polovinou mozku, zatímco druhá polovina je aktivní a vnímá okolí. Bylo detekováno opakované chování rorýsů brzo ráno za úsvitu a večer při západu slunce, kdy vylétali do výšky tří kilometrů a následně pomalu po spirále plachtili dolů. Zde se možná jedná sice o krátký, ale silnější spánek. Hnízdící ptáci samozřejmě tráví noc na hnízdě.
Když je rorýs stále ve vzduchu, musí tu být něco, čím se živí. To něco je jednak klasický hmyz – včely, vosy, šídla, mouchy, komáři, jepice atd., jednak tzv. aeroplankton. To jsou drobní živočichové, zejména malí pavouci, mšice, mravenci a další bezobratlí unášení vzdušnými proudy v kilometrových výškách. Touto potravou krmí i mláďata, v jediném soustu napočítali vědci až 8 tisíc jedinců vzdušného planktonu.
I vodu pijí rorýsi za letu nad hladinou, při jejich obratnosti je to pro ně hračka. Ve vzduchu si také čistí peří a také se za letu i páří. Snůšku vajec, jejich vysezení a výchovu mláďat ale už musí zvládnou na pevné zemi, resp. v hnízdu někde v dutině stromu či na vhodném srázu nebo budově.
Aerial mating of common swift (Apus apus). from Lodewijk van Eekhout on Vimeo.
Rorýs patří mezi tažné ptáky a na zimu odlétá koncem července až začátkem srpna až na jih Afriky. Na cesty se vydává, jakmile vyvede mladé. Zpátky ze zimovišť se navrací na přelomu dubna a května. Sledováním několika jedinců se zjistilo, že vydrží letět během jedné migrace, která trvá i 10 měsíců, bez přestání. Rorýs patří nejen mezi rekordmany v délce nepřerušovaného letu, ale zároveň i mezi nejrychlejší letce, neboť dokáže vyvinout rychlost při vodorovném letu přes 100 km/h, při střemhlavém ještě mnohem více. Za rok nalétá kolem 200 000 km. I přes tento náročný způsob života se dožívá až 7 let.
Zdroje: rorysi.cz, rozhlas.cz, audubon.org
Psi nás nevnímají jen jako ty, kdo jim dávají najíst a venčí je. Vůně jejich…
Doposud bezejmenná samička žirafy s netypickým hnědým zbarvením přišla na svět v Brights Zoo ve státě Tennessee.…
Tělo hmyzu je uspořádáno do segmentů a ve většině případů nese tři páry kráčivých končetin.…
V jak dlouhý život můžeme doufat? Co vše jeho délku ovlivňuje? Jaké je kostrukční maximum,…
Hmyz opylující květiny přijde nám, lidem, zcela v pořádku. Kolibříky - ptačí opylovače - jsme…
Schválně si zkuste odpovědět na pár „jednoduchých“ otázek. Například… má žížala hlavu? Jak přijímá potravu?…
View Comments
Skvěle napsané, s dostatkem informací. Našla jsem, co jsem hledala.