Novinky

Sépie mají vzpomínky, které neblednou

Published by
Denisa Bartůňková

Ukazuje se, že sépie až do vysokého věku nevykazují známky zhoršování paměti, a tak ani ve vysokém věku nic nezapomínají. Tato schopnost podle vědců má svůj důležitý význam při rozmnožování. A co vy? Pamatujete si, co jste měli naposledy k večeři? Nebo co jste dělali v tento den minulého roku?

Sépie obecná patří mezi hlavonožce. Zdroj: Marie Bournonville, Wikipedia Commons, CC-BY-SA-4.0

Sépie je pro zkoumání paměti vhodným subjektem proto, že žije jen pár let, což usnadňuje porovnávání vzpomínek v průběhu jejich života. Na základě nových experimentů se zdá, že jejich vzpomínky i ke konci jejich života zůstávají ostré. „Sépie si dokáže zapamatovat, co jedla, kde a kdy, a použít to při rozhodování o krmení v budoucnosti,“ říká srovnávací psycholožka Alexandra Schnell z University of Cambridge ve Velké Británii.

U lidí rozlišujeme epizodickou paměť, to znamená vzpomínky na to, co, kde a kdy se stalo. Naopak sémantická paměť je ta, kde si pamatujeme, co jsme se v minulosti naučili, ale bez konkrétních podrobností. Vědci u sépií zkoumají „epizodickou paměť“ a domnívají se, že by mohla být spojená s chováním při páření těchto živočichů.

Výhoda při rozmnožování

„Překvapivé je, že s věkem tuto schopnost neztrácejí, přestože vykazují další známky stárnutí, jako je třeba ztráta svalové funkce a chuti k jídlu.“ Tým experimentoval s 24 sépiemi obecnými (Sepia officinalis) a podrobil je výcviku ve shánění potravy. Z toho se dozvěděli, kdy a kde jsou k dispozici dva druhy potravin: krevety travní (kterým sépie dává přednost) a královská kreveta.

Pomocí následných testů hlavonožci ukázali, že si zapamatovali prvky ze svého výcviku. To je podle odborníků důkazem epizodické paměti. Aby i po delší době dokázali najít jídlo, které jim nabídli při předchozím výcviku. Výzkumu se účastnily dvě skupiny hlavonožců, jedni byli staré10–staří 12 měsíců ( to znamená ne zcela dospělé). Druhým bylo 22–24 měsíců ( u sépií je to již vysoký věk). Obě skupiny se věnovaly učení stejnou dobu. Při testování dokázaly potravu najít naprosto stejně úspěšně.

Vynikající paměť sépií pravděpodobně hraje svou roli při rozmnožování. Kredit: Chiswick Chap, Wikipeda Commons, CC-BY-SA-3.0

Výzkumníci naznačují, že důvodem, proč se tato vynikající paměť mohla vyvinout, je to, že se sépie páří až těsně před koncem života. Tím, že si pamatují, co museli udělat, aby získali předchozí partnery, jsou sépie schopné šířit své geny efektivněji. „Zajímavé je, že staré sépie byly na paměťovém úkolu stejně dobré jako ty mladší. Dokonce si některé starší vedly ve fázi testování o trochu lépe,“ říká Schnell. „Myslíme si, že tato schopnost by mohla pomoci sépii ve volné přírodě zapamatovat si, s kým se pářili, aby se nevraceli ke stejnému partnerovi.“

Trumfnou i krysy a sojky

Ještě bude dlouho trvat, než vědci lépe poodhalí, jak funguje epizodická paměť u zvířat. Protože se sépiemi nelze komunikovat ověřit validitu výsledků. Důkazy o epizodické paměti ale vědci pozorovali i u jiných zvířat, jako jsou třeba krysy a sojky. Ale sépie je podle vědců ještě o krok výjimečnější: u nich se paměťové schopnosti s věkem nezhoršují.

To může být mimo jiné proto, že na rozdíl od lidí a jiných obratlovců nemají sépie část mozku zvanou hippocampus, která je úzce spojena s pamětí. „Naše výsledky naznačují, že epizodický paměťový systém u sépie se liší od epizodické paměti u jiných nehumánních druhů, Alespoň pokud jde o jeho vývoj po celou dobu života zvířete,“ píší vědci ve svém publikovaném článku. „Zda je tento rozdíl důsledkem odlišné neuroanatomie sépie, vyžaduje další pozornost.“

Zdroj: Sciencealert

Denisa Bartůňková

Recent Posts

V Americe se narodila vzácná žirafa. Chybějí jí skvrny.

Doposud bezejmenná samička žirafy s netypickým hnědým zbarvením přišla na svět v Brights Zoo ve státě Tennessee.…

1 rokem ago

Proč mají pavouci osm nohou?

Tělo hmyzu je uspořádáno do segmentů a ve většině případů nese tři páry kráčivých končetin.…

1 rokem ago

Dlouhý život – výsada kliďasů a řádových sester

V jak dlouhý život můžeme doufat? Co vše jeho délku ovlivňuje? Jaké je kostrukční maximum,…

1 rokem ago

Prvním opylovačem mezi obojživelníky může být brazilská žabka

Hmyz opylující květiny přijde nám, lidem, zcela v pořádku. Kolibříky - ptačí opylovače - jsme…

2 roky ago

Všechno, co jste kdy chtěli vědět o žížalách (ale báli jste se zeptat)

Schválně si zkuste odpovědět na pár „jednoduchých“ otázek. Například… má žížala hlavu? Jak přijímá potravu?…

2 roky ago

Opravdu mají myši rády sýr?

Odpověď je na první pohled jednoduchá. Samozřejmě ano, proč by neměly. Myši snědí leccos, od…

2 roky ago