Stárnoucí šimpanzi bonobo trpí vetchozrakostí

Published by

Olga Hušková

Vyhýbáte se rybám k obědu, protože z nich bez brýlí nedokážete vytáhnout kosti? Nestačí vám délka vlastních rukou, abyste si mohli v klidu přečíst noviny? Nejste v tom sami – i šimpanzi bonobo trpí ve vyšším věku problémy se zrakem.

Bonobové se nám v mnoha ohledech podobají… | Kredit: Pierre Fidenci, Wikimedia – CC BY-SA 2.5

Péče o srst pro lepší vztahy

Šimpanzi bonobo (Pan paniscus) jsou nejbližší příbuzní člověka mezi všemi žijícími živočišnými druhy. Je pro ně typický matriarchát (vůdčí tlupy je samice), neagresivní vzájemné vztahy a významná role pohlavního styku pro udržování dobré nálady v rámci skupiny. Podobně jako další druhy lidoopů a opic věnují bonobové nemalou pozornost péči o srst. Navzdory obecně vžitému předpokladu tato zvířata ale obvykle blechy nemají. Provozují tzv. komfortní chování – nejen, že si zlepšují stav své srsti (odstraňují z ní lupy, organické nečistoty a některé parazity), zároveň tak harmonizují vztahy mezi jednotlivými členy tlupy.

Ve volné přírodě zaznamenali vědci u bonobů zvláštní chování – starší zvířata si při čištění srsti svých „kolegů“ odsedla znatelně dále, než lidoopové mladší. Stařešinové svého druhu tedy při úpravě kožichu souseda mnohem více natahovali ruce.

Oko na dlani

Zdánlivě prosté řešení tohoto jevu nalezl až japonský vědecký tým z institutu pro výzkum primátů při univerzitě v Kyotu (Primate Research Institute of Kyoto University). Stárnoucí šimpanzi hůře vidí a musejí si proto „odsednout“, aby mohli svou práci odvést podobně kvalitně jako mladší členové skupiny. Zhoršení jejich zraku souvisí s presbyopií (pro niž se v češtině zažilo jméno „stařecká vetchozrakost“), tedy vadou, kterou zapříčiňuje ztráta pružnosti čočky a oslabení přilehlých svalů. Oko proto se vzrůstajícím věkem svého nositele hůře zaostřuje na krátkou vzdálenost.

Odstup, který si od sebe bonobové při péči o srst udržují, souvisí s věkem.

Lidé jsou na tom lépe

Vědci důkladně porovnávali fotografie zachycující interakce 14 volně žijících bonobů ve věku 11–45 let. Zjistili, že první známky krátkozrakosti se začínají objevovat u pokročilých šimpanzích třicátníků, přičemž nehrálo roli, zda se jedná o samce či samici. Vzdálenost mezi prsty a očima „čističe“ se pohybovala od 5–10 cm (17 let stará samice zvaná Fuku) až k 40–45 cm (45 let starý samec jménem Ten). Pro úplnost dodejme, že délka života volně žijících bonobů bývá v průměru kolem 40 let. Zdá se rovněž, že se zhoršujícím se zrakem jednotlivých členů tlupy klesá jejich status – ve větší oblibě jsou takoví jedinci, kteří dokážou celkovou očistu souseda provést lépe.

Jak vidno, podobnostem mezi lidmi a lidoopy neunikneme ani při srovnání příznaků stáří. I člověku se s věkem zrak (či sluch) zhoršuje a způsobuje jistá sociální omezení. Naštěstí nám, na rozdíl od bonobů, pomáhají brýle a naslouchadla. Babičky proto dokážou spolehlivě přečíst pohádky i ve vyšším věku a jejich obliba u vnoučat nikterak neklesá. Ba právě naopak.

Zdroje: livescience.com, cell.com