Schopnost psů komunikovat s lidmi není výsledkem učení. Tuto dovednost mají přirozeně ještě dávno předtím, než proběhne jakýkoli výcvik nebo kontakt s člověkem.
Někteří psi jsou ve schopnosti komunikace s člověkem geneticky lepší než jiní. Obecně ale mají všechna dána geneticky alespoň základ schopností, které jim pomáhají porozumět svým majitelům. Tým, který štěňata zkoumal, tvrdí, že by jejich objev mohl v budoucnu pomoci při zlepšování výcviku služebních psů.
Do studie výzkumníci zařadili 375 štěňat s průměrným věkem 8,5 týdne. Psi v rámci výzkumu plnili řadu standardizovaných úkolů určených k měření jejich reakce na lidskou interakci a jejich ochoty spolupracovat. „Všechna naše zjištění naznačují, že psi jsou biologicky připraveni na komunikaci s lidmi,“ říká psycholožka zvířat Emily Bray z Arizonské univerzity v Tucsonu.
Bray a její kolegové strávili deset let prací se psy v rámci organizací Canine Companions v USA, které jim umožnili přístup k velkému množství štěňat. Kromě toho měli k dispozici i jejich rodokmen a záznamy o chovu. Na základě údajů z pozorování shromážděných mezi lety 2017 a polovinou roku 2020 vytvořil tým statistický model porovnávající genetické a environmentální faktory u psů. Vědci museli brát v potaz plemeno, pohlaví, věk a umístění chovu.
Odborníci sledovali reakci psů na pokyny pána. Štěňata reagovala na člověka citlivěji, když se psovod díval nebo přímo ukazoval na krabici, která ukrývala jídlo. Nejlépe plnili rozkazy ve chvíli, kdy pohledu nebo gestu předcházela sociální narážka (tedy pokud psovod na psa ještě promluvil). Vědci ještě musí zjistit genetické vlivy, které by mohly být za tímto chováním. To bude vyžadovat studii celého genomu, zapojení mnohem více druhů psů a jejich sledování v průběhu času.
Kromě pomoci při výcviku psů by budoucí objevy mohly být informativní při sledování vývoje domestikace psů. „Naše nálezy by proto mohly pomoci poodhalit důležitý okamžik průběhu ochočení psů. V populacích vlků, které vedly ke vzniku psů, mohla být záměrně vybírána zvířata s většími sklony ke komunikaci s člověkem,“ uzavírá Brey.
Zdroj: Sciencealert
Doposud bezejmenná samička žirafy s netypickým hnědým zbarvením přišla na svět v Brights Zoo ve státě Tennessee.…
Tělo hmyzu je uspořádáno do segmentů a ve většině případů nese tři páry kráčivých končetin.…
V jak dlouhý život můžeme doufat? Co vše jeho délku ovlivňuje? Jaké je kostrukční maximum,…
Hmyz opylující květiny přijde nám, lidem, zcela v pořádku. Kolibříky - ptačí opylovače - jsme…
Schválně si zkuste odpovědět na pár „jednoduchých“ otázek. Například… má žížala hlavu? Jak přijímá potravu?…
Odpověď je na první pohled jednoduchá. Samozřejmě ano, proč by neměly. Myši snědí leccos, od…
