Novinky

Po stopách tygrů: jihoasijské šelmy

Published by
Michal Peterka

minulém článku věnovaném tygrovi jsme si představili nejmohutnější z jeho poddruhů, tygra ussurijského. Tentokrát se přesuneme na opačný konec žebříčku a zaměříme se na dva nejmenší poddruhy – tygra sumaterského a malajského.

Malajská tygřice Indra z ústecké zoo. | Kredit: © Michal Peterka

Tygr sumaterský (Panthera tigris sumatrae) je nejmenším poddruhem tygra. Jeho tělo dosahuje délky 220–255 cm, váha se pohybuje od 75 do 110 kg. Dobře rozeznatelný od ostatních poddruhů je podle dlouhých licousů. Samice rodí obvykle 1–5 koťat, o která se stará další 2 roky. Ve volné přírodě bychom ho našli pouze na ostrově Sumatra v Indonésii.

Tygr sumaterský je kriticky ohroženým druhem. V přírodních rezervacích je počet tohoto zvířete odhadován na 400–600 jedinců. Důvodem úbytku je nejen ničení jeho přirozeného biotopu, ale také pytlačení. Části tygřího těla, jako jsou kosti nebo kůže, jsou vysoce ceněny v tradiční čínské medicíně.

Zoo Praha

Chov tygrů sumaterských v pražské zoo má dlouhou tradici.
Kredit: © Martin Vobruba

Počátky chovu tygra sumaterského v pražské zoo sahají do roku 1958, kdy byl poprvé zaznamenán příchod samice. O skutečném chovu se však dá mluvit až v pozdějších letech. První mláďata přišla na svět v roce 1971, kdy pár Radúza II. a Mája zplodil samečky Adama a Aliho. Do dnešních dnů se ve zdejší zoo podařilo odchovat 12 koťat.

V současnosti můžeme v pražské zoologické zahradě spatřit samce Falca, který se zde v roce 2007 narodil. Doplňuje ho dvouletá samice Cinta původem z londýnské zoo.

Zoo Brno

První sumaterští tygři se na Mniší hoře objevili v roce 1987 příchodem sourozeneckého páru Gemas a Hari (v Brně přejmenována na Hátu). Gemas byl později vyměněn za samce Macka. Spojenému páru se narodilo celkem 15 koťat, přičemž úspěšně odchováni byli 3 samci – Kampar, Wastel a Dick a jedna samice – Chieko. V místní zoo zůstal pouze samec Dick, který se v roce 2005 dočkal tygřice Satu z Dublinu. Ta se však později ukázala jako problémová – kromě Dicka nepřijala ani další 3 samce, Kampara, Dustina a Dua.

Momentálně je společně s ní v zoo chován samec Dandys. Tygři se již pářili, ke kýženému zabřeznutí však zatím stále nedošlo.

Problémová tygřice Satu. Bude s ní mít současný partner více štěstí? | Kredit: © Vojta Ondřej Smolík

Zoo Jihlava

Nejmladším chovatelem tygrů u nás je zoo v Jihlavě. V roce 1992 sem z Rotterdamu přišla trojice tygrů Igor, Sobat a Nonja. Páru Igor a Nonja se o rok později narodila dvojčata Suntík a Sintra. Na dlouhých 20 let to byla jediná odchovaná mláďata ve zdejší zoo.

Mladá tygřice Cinta. | Kredit: © Vojta Ondřej Smolík

V roce 2006 dorazila z německého Heildelbergu samice Suma, kterou o rok později doplnil samec Dustin. V roce 2013 se jim povedlo zplodit samičku Cintu. Dustin uhynul o rok později ve věku neuvěřitelných 20 let. S Cintou je v současnosti počítáno jako s novou chovnou samicí.

Druhou šelmou, na kterou se blíže podíváme, je tygr malajský (Panthera tigris jacksoni). Jedná se o nejohroženější tygří podruh. Ve volné přírodě žije necelá třístovka jedinců a situace v zoologických zahradách není o moc šťastnější. Tento živočich obývá střední a jižní část Malajského poloostrova. Dobře rozeznatelný od ostatních poddruhů je díky tmavé podkladové barvě srsti. Ještě do roku 2004 byl považován za formu tygra indočínského.

V Evropě je chován pouze v 10 zoologických zahradách, přičemž odchovy se dosud podařily pouze v německých zoo v Halle a Berlíně.

Zoo Ústí nad Labem

První zmínky o chovu tygra malajského na severu Čech pocházejí z 80. let, kdy zde došlo i k několika porodům. Naděje na obnovu chovu započala v roce 2008 příchodem mladé samice Indry z německého Halle. I přes snahu chovatelů se k ní však nepodařilo sehnat partnera, a to z důvodu blízké příbuznosti chovaných zvířat. V roce 2013 zde byl během povodní chován samec Kawi z pražské zoo. Kawi zde dokonce zůstal o trochu déle, s Indrou si však nesedli.

Tygřice Indra ve svém venkovním výběhu. | Kredit: © Michal Peterka

Zoo Praha

Začátek nejohroženějšího tygřího podruhu v Praze začal v roce 2006 příchodem samice Radji z německého Halle. O rok později ji ze stejné zoo následovali samice Banya a samec Surat. Následující rok dorazil z bornejského chovného centra Lok Kawi nový samec Kawi, který měl být partnerem pro obě tygřice. Jako ideální partie se ale neukázal – své partnerky spíše lovil, než se s nimi pářil. Surat byl vzhledem k příbuznosti k oběma samicím poslán do francouzského Merventu.

V roce 2014 byl ze zoologické zahrady Parc des Félins přivezen nový samec Johann, výměnou za samici Radju. Kawi byl následně poslán do francouzského Port Saint Pere. Obě samice tak dostaly možnost k zabřeznutí.

Chovný samec Johann z pražské zoo. | Kredit: © Jiřina Oczadlá

Zdroje: 

Michal Peterka

Recent Posts

V Americe se narodila vzácná žirafa. Chybějí jí skvrny.

Doposud bezejmenná samička žirafy s netypickým hnědým zbarvením přišla na svět v Brights Zoo ve státě Tennessee.…

1 rokem ago

Proč mají pavouci osm nohou?

Tělo hmyzu je uspořádáno do segmentů a ve většině případů nese tři páry kráčivých končetin.…

1 rokem ago

Dlouhý život – výsada kliďasů a řádových sester

V jak dlouhý život můžeme doufat? Co vše jeho délku ovlivňuje? Jaké je kostrukční maximum,…

1 rokem ago

Prvním opylovačem mezi obojživelníky může být brazilská žabka

Hmyz opylující květiny přijde nám, lidem, zcela v pořádku. Kolibříky - ptačí opylovače - jsme…

2 roky ago

Všechno, co jste kdy chtěli vědět o žížalách (ale báli jste se zeptat)

Schválně si zkuste odpovědět na pár „jednoduchých“ otázek. Například… má žížala hlavu? Jak přijímá potravu?…

2 roky ago

Opravdu mají myši rády sýr?

Odpověď je na první pohled jednoduchá. Samozřejmě ano, proč by neměly. Myši snědí leccos, od…

2 roky ago