Sýkorky máme my, lidé, rádi. Sypeme jim slunečnice a těšíme se z jejich neposedného poskakování na krmítkách i ve větvích. To je ale naše vnímání světa – drobná sýkorka skutečně dokáže napadnout jiného ptáka, zabít jej a vyklovat mu mozek.
K sepsání tohoto článku mě inspiroval výzkum biologů dánské univerzity v Groningenu, který v Čechách zpopularizoval web Ekolist. Autoři zde popisují opakované nálezy mrtvých lejsků černohlavých v hnízdních budkách, v nichž v té době hnízdily sýkory (především koňadry, vzácněji také modřinky). Zabitými ptáky byli převážně samečci, kteří se po návratu z teplých krajin pokusili nalézt vhodné hnízdiště a střetli se s teritoriálně naladěnou sýkorou. Nedopadli dobře. Těžší a robustnější sýkory se silnějšími drápy lejsky uklovaly a bitku zakončily konzumací měkkého obsahu lejsčí hlavy pro doplnění sil. Dobrou chuť. Pro úplnost dodávám, že sýkory dokážou zabít lejska i v již obsazené budce a zabrat si ji samy pro sebe.
Autoři studie spekulují o vyhrocení konfliktů mezi zmíněnými ptačími druhy v důsledku vlivu oteplování klimatu, neboť by mohlo souviset s posunem období hnízdění, což zvyšuje třecí plochy a stupňuje agresivitu sýkor. Samotné posuny teplot ale nemusejí být pro změnu chování zdánlivě křehkých sýkorek zásadní. Koňadry totiž klamou tělem – i přes drobnou velikost se dokážou prosadit. Často naježeně vyhánějí menší druhy z krmítek a v době hnízdění se jejich razantnost stupňuje. Pokud se z jakéhokoliv důvodu začnou překrývat potřeby sýkorek a jiných, subtilnějších ptačích druhů, sýkory dokážou jednat překvapivě tvrdě. A nejde jenom o lejsky.
Sýkory koňadry (Parus major) se živí především hmyzem a semeny. Podíl rostlinné složky stoupá v zimě až na 90 %. Sýkoří zobák je silný a obratný nástroj – dokáže rozlousknout lískový ořech, ale i manévrovat s jehlicí borovice s cílem vytáhnout chutnou larvu z kůry. Sýkory byly rovněž pozorovány při oklovávání kostí kopytníků, masa z mršin a historicky prý též při uždibování z těl oběšenců na šibenicích.
Vražda v přímém přenosu… tedy vlastně ze záznamu. Pravděpodobně se jedná o čečetku. Mládeži nepřístupno.
Při prozkoumání podkladů na internetu lze nalézt poměrně hodně fotek dokumentujících drsnou sýkoří povahu. Koňadry nejen, že dokážou utlouci lejska v budce (tedy na omezeném prostoru). Zvládnou napadnout ptáka na volném prostranství, srazit jej na zem a klováním do hlavy ho zabít, aby si opatřily zdroj čerstvých bílkovin (obvykle své kořisti vyklovou mozek, někdy také oči). Doložené je zabití lejsků, čečetek, králíčka i strnada.
Sýkory mohou zaútočit na ptáka oslabeného – chyceného v pasti či kleci. Začátkem 21. století se objevily i výzkumy potvrzující zabíjení hibernujících netopýrů sýkorami. Nešlo o náhodné případy, sýkory vyhledávaly netopýry cíleně. Letouni skončili s rozbitou lebkou a odstraněnými měkkými tkáněmi. Existují zdokumentované případy vnitrodruhové agrese, konkrétně situace, kdy jedna samice koňadry napadla druhou (pravděpodobně poraněnou) samici. Vyklovala jí oči a poté odletěla. Na sociálních sítích lze nalézt i obrázek koňadry, která posvačila na mozku hraboše. Abychom však nepřecenili sýkorčí schopnosti – hlodavce opravdu neulovila sama. Údajně „pouze“ dokončila lajdáckou práci kolegy krahujce.
Sýkory koňadry se v některých oblastech specializují i na zabíjení netopýrů
Zdroje: ResearchGate.net, Popsci.com, blogs.scientificamerican.com
Doposud bezejmenná samička žirafy s netypickým hnědým zbarvením přišla na svět v Brights Zoo ve státě Tennessee.…
Tělo hmyzu je uspořádáno do segmentů a ve většině případů nese tři páry kráčivých končetin.…
V jak dlouhý život můžeme doufat? Co vše jeho délku ovlivňuje? Jaké je kostrukční maximum,…
Hmyz opylující květiny přijde nám, lidem, zcela v pořádku. Kolibříky - ptačí opylovače - jsme…
Schválně si zkuste odpovědět na pár „jednoduchých“ otázek. Například… má žížala hlavu? Jak přijímá potravu?…
Odpověď je na první pohled jednoduchá. Samozřejmě ano, proč by neměly. Myši snědí leccos, od…
