Včely jsou ceněné jako významní opylovači a producenti mnoha cenných produktů, jako je třeba med nebo mateří kašička. Teď se ale objevují náznaky, jak chytrá to nejspíše jsou. Dokonce dokáží rozpoznávat tváře nebo používat některé nástroje.
Nové video, původně zveřejněné na Twitteru, zobrazuje dvojici včel. Hmyz se snaží odšroubovat oranžové víčko od limonády, aby se dostal ke sladké tekutině uvnitř. Pochopitelně v dnešní době digitálních triků se objevilo mnoho spekulací o pravosti videa. Pokud by ale byla nahrávka pravá a včely byly opravdu schopné spolupracovat na dosažení takového cíle, naprosto by mohla změnit náš pohled na včely i hmyz jako celek.
Podle ViralHog, poskytovatele licence na video, který pořídil záznam, byl okamžik zachycen v brazilském São Paulu místním pracovníkem na jeho přestávce na oběd. „Dostal jsem od zákazníka Fantu, ale brzy ji včely ukradly,“ napsala daná osoba v titulku videa. Hladká dovednost, se kterou tyto dvě včely podle všeho odšroubovávaly víčko od láhve, zmátla mnoho lidí na internetu. Někteří se divili, jak může tak malinké stvoření dosahovat takové inteligence.
Jak ale výzkumy v posledních letech ukázaly, velikost mozku zvířete nemusí být rozhodující o inteligenci tvora. Drobná zvířata mají mnohem menší tělesnou hmotnost, kterou musí mozkové buňky ovládat. Navíc pro kognitivní výkon může být důležitější složitost spojení mezi neurony než samotná velikost centrální nervové soustavy. Přestože mají včely mozek o velikosti semínka trávy, což je zhruba 0,0002 procenta velikosti našeho mozku, včely se v nedávném výzkumu ukázaly jako překvapivě inteligentní.
Nejen, že se tento hmyz může navzájem učit a používat nástroje, ale také se může naučit počítat od nuly a provádět základní matematické rovnice. I přes jejich skvělé výkony ve výzkumech ale pořád zůstává otázkou, zda byla spolupráce včel na odšroubování víčka z limonády projevem promyšleného činu inteligentního stvoření, nebo jen dílem náhody či internetového triku. Na druhou stranu by nás příroda ještě mohla překvapit. Ve včelím mozku může jedna nervová buňka někdy interagovat až s dalšími 100 000 buňkami.
V nedávném výzkumu byli trénování i čmeláci, kteří měli za odměnu hodit míč do branky. Aby mohli uspět, potřeboval hmyz kopírovat pohyby ostatních a poučit se ze svých chyb, což dokázali s překvapivou lehkostí. „Takovéto používání nástrojů bylo připisováno pouze lidem, pak primátům, poté mořským savců a následně i ptákům,“ napsali vědci v roce 2017. „Nyní si uvědomujeme, že mnoho druhů má schopnost představit si, jak by mohl být konkrétní objekt použit k dosažení cíle.“ Až si příště uděláte oběd venku, možná budete chtít dávat pozor na svůj drink.
Zdroje: Sciencealert
Doposud bezejmenná samička žirafy s netypickým hnědým zbarvením přišla na svět v Brights Zoo ve státě Tennessee.…
Tělo hmyzu je uspořádáno do segmentů a ve většině případů nese tři páry kráčivých končetin.…
V jak dlouhý život můžeme doufat? Co vše jeho délku ovlivňuje? Jaké je kostrukční maximum,…
Hmyz opylující květiny přijde nám, lidem, zcela v pořádku. Kolibříky - ptačí opylovače - jsme…
Schválně si zkuste odpovědět na pár „jednoduchých“ otázek. Například… má žížala hlavu? Jak přijímá potravu?…
Odpověď je na první pohled jednoduchá. Samozřejmě ano, proč by neměly. Myši snědí leccos, od…