VIDEO: Když potkáte mořské želvy

Mořské želvy obývají všechny oceány tropického, subtropického a mírného podnebného pásu. Vlivem činnosti člověka jejich počet rapidně klesá, všech sedm druhů je ohrožených, některé kriticky. Na dovolené v exotických destinacích můžete želvy potkat a pomoci je chránit.

Šest druhů mořských želv karet – obecnou, obrovskou, pravou, menší, zelenavou a plochou – z čeledi Cheloniidae a kožatku velkou z čeledi Dermochelyiidae můžete potkat v oceánech celého světa i na přilehlých plážích. Tam ale želvy vylézají za jediným účelem: naklást vejce.

Vejce i želvy jsou bohužel v hledáčku jejich „milovníků.“ Želví vejce, želví maso a želvovina jsou cennými obchodními artikly i přesto, že obchod s nimi je často nelegální. Proto počty mořských želv drasticky klesají, i když jsou všechny chráněné. Kareta pravá a kareta menší patří dokonce mezi kriticky ohrožené.

Nekupujte žádné produkty z želv

Na dovolené můžete narazit na želvy i produkty z nich. Pokud vám na želvách záleží, jistě nic z toho nekoupíte, třeba i kvůli následujícím faktům.

• Mořské želvy patří mezi vrcholové predátory oceánů, jako takové udržují celý ekosystém v rovnováze. Karety pravé např. regulují nárosty mořských hub na korálových útesech a tím přispívají k druhové rozmanitosti těchto ekosystémů.
• Rostoucí osídlení pobřeží lidmi zmenšuje prostor, kde se želvy mohou rozmnožovat. Samice se po dosažení dospělosti ve věku 15–30 let vracejí na místa, kde se narodily, ta již mnohdy neexistují. Želvy sice kladou za sezónu až několik set vajec, dospělosti se ale z tisíce dožije jediná.
• Pokud je v blízkosti pláží, kde se malé želvičky líhnou, nějaké osvětlení, mláďata to mate. Místo do moře zamíří ke světlům.
• Želví vejce obsahují těžké kovy, polychlorované bifenyly a další jedovaté organické látky. Jak se do vajíček dostaly? Ze znečištěného moře a potravy želvích samic, které se tak intoxikace zbavují. I proto se až polovina mláďat nevylíhne. Vejce želv obsahují také 20x více cholesterolu než vejce slepičí. Jsou známy případy úmrtí na otravu želvími vejci.
• Želvovina se získává tak, že se želva nad ohněm „nahřeje“ a rohovinový vršek krunýře se nožem zaživa odloupe. Želva je pak vypuštěna s obnaženým živým kostěným krunýřem do moře v domnění, že jí ten želvovinový doroste. Samozřejmě želva v bolestech umírá.
• Můžete potkat i bazénky, kde „pomáhají“ malým želvám, aby vyrostly. Ty však ztrácejí přirozené instinkty, mají nevyvinuté plíce a krmí se svými příbuznými. Nejlepší, co pro ně lze udělat, je vypustit je do oceánu.
• Pokud byste potkali mořskou želvu přímo při snůšce nerušte ji. Vyhrabat dostatečně hlubokou jámu a naklást až 100 vajec je neuvěřitelně náročné.

Ve České republice se ochraně mořských želv věnuje neziskový projekt Mořské želvy (www.morskezelvy.cz) pod vedením Mgr. Hany Svobodové, která s indonéskými rangery vede záchrannou stanici pro mořské želvy na Kalimantanu v oblasti Berau.

Pokud chcete projekt na ochranu mořských želv podpořit, můžete tak učinit prostřednictvím platby PayPal nebo přes Českou koalici na ochranu biodiverzity.