Vzácná mláďata v pražské zoo

Pražská zoo přivítala dva nové cenné přírůstky – mláďata gibona stříbrného a hrabáče kapského. Oba drobečci jsou teprve několik dní staří – doufejme proto, že krizové období po příchodu na svět úspěšně překonají. A držme jim palce!

Giboni se stříbrnou srstí

Chovný pár gibonů stříbrných (Hylobates moloch) přicestoval do pražské zoo na podzim 2014. Sameček Filip a samice Alang Alang v sobě brzy našli zalíbení, což je u těchto monogamních zvířat velmi důležité, a za dobrou péči se chovatelům nedlouho poté odměnili potomkem (* 29. 7. 2015). Jedná se navíc o první mládě tohoto druhu primáta narozené v českých zoologických zahradách. Samička Alang Alang se o potomka stará příkladně, byť se jedná o její první mládě.

Správný rodičovský přístup mohla zatím pozorovat jen při odchovu svých mladších sourozenců. Mládě podle chovatelů skutečně saje mateřské mléko, což je výborná zpráva – vše zatím nasvědčuje tomu, že by tento odchov mohl být úspěšný.

Gibony stříbrné najdeme v jihovýchodní Asii na ostrově Jáva. Pohybují se dlouhými skoky mezi stromy, k přesunům ve větvích často používají dlouhé horní končetiny (tzv. brachiace), ocas jim zcela chybí. Zakrnělý palec umožňuje gibonům dobrý úchop ve větvích, ruce v tu chvíli používají jako jakési „háky“. Jedná se o býložravá zvířata známá svými hlasitými párovými zpěvy. Žijí v malých skupinkách tvořených rodičovským párem a různě starými mláďaty. Koncerty gibonů slouží k vymezení domovského teritoria a ke komunikaci mezi členy tlupy, neboť se podle hlasů vzájemně rozeznávají. Gibon stříbrný patří mezi kriticky ohrožené druhy, v přírodě najdeme jen asi 2500 posledních kusů a v zajetí je celosvětově chováno kolem sedmdesáti jedinců. Kromě Prahy chová tyto primáty také zoo ve Zlíně.

Hrabající mimozemšťan

Malý hrabáč kapský (Orycteropus afer) má vyhlídky do budoucna o něco horší, věříme ale, že bude mít štěstí a kritické první dny úspěšně překoná. Mládě se narodilo 26. 7. s podprůměrnou porodní váhou. První týden nepil mateřské mléko, a tak se musel spokojit s náhražkou, kterou mu pravidelně podávali ošetřovatelé. „Přestože hrabáček téměř neustále přibíral, trnul jsem, jestli nezačne být pasivní a zplihlý, jak jsme to zažili u předchozích dvou Kvídiných mláďat. Ale včera, v devátý den jeho života, mi od kurátorky Báry Dobiášové přišla výborná zpráva: ,Mládě se poprvé napilo od Kvídy!‘ A dnes se jen za dopoledne napilo dvakrát a vážilo již o půl kilogramu víc než při narození,“ uvedl 4. srpna na svém Facebookovém profilu ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. Úspěšnost odchovů v lidské péči tvoří u hrabáčů přibližně 50 %. Pokud se mláděti vstup do života vydaří, máme se na co těšit – malí hrabáči jsou půvabná stvoření s bizarním vzhledem návštěvy z Marsu.

Hrabáči jsou skutečně pozoruhodná zvířata, připomínající nevydařenou skládačku mezi králíkem, mravenečníkem a prasetem. Zoologové jim vyčlenili vlastní řád s jediným známým druhem. Najdeme je pouze v Africe jižně od Sahary. Hrabáči mají (bohužel pro většinu návštěvníků zoo) noční aktivitu a živí se v přírodě mravenci a termity. Termitiště rozhrabou silnými drápy a jeho obyvatele vytahují z chodeb dlouhým jazykem. Přes den se ukrývají v norách a spí. Pokud je náhodou v zoo zastihneme vzhůru, rozhodně nás svým vzhledem i houpavým způsobem pohybu pobaví. Zuby hrabáčů postrádají kořeny a neustále dorůstají. Samci mají varlata uložena trvale v břišní dutině, pohlaví zvířat proto není na první pohled rozpoznatelné. Hrabáče chová 35 zoologických zahrad, v Praze se dosud úspěšně podařilo odchovat několik mláďat. Za hrabáčem se můžeme vypravit i do zoo ve Dvoře Králové, kde od letošního roku obývá novou expozici.

• Zoo Praha – novinky (gibon stříbrný)
• Zoo Praha – tiskové zprávy (gibon stříbrný)
• ceskenoviny.cz
• Zoo Praha – novinky (hrabáč kapský)
• en.wikipedia.org
• Facebook – Miroslav Bobek