Jeden druh z velké rodiny kakaduů, kakadu žlutolící (Cacatua sulphurea), patří mezi kriticky ohrožené druhy. V jeho rodné zemi je loven jako škůdce, chytán pytláky a pašován a mizí mu místa k životu i k hnízdění. I proto je skvělé že se jeho chov daří i v zajetí. U nás ho úspěšně pravidelně odchovává Papouščí zoologická zahrada v Bošovicích.
Domovem kakadua žlutolícího je Indonésie, čtvrtý nejlidnatější stát světa s více než 266 miliony obyvatel, který prožívá velký hospodářský rozmach a stálý růst lidské populace. To s sebou samozřejmě nese výrazný úbytek životního prostoru pro všechny druhy zvířat a rostlin, ohrožené druhy nevyjímaje.
Současná populace kakadu žlutolících se odhaduje na pouhých cca 1000–2500 dospělých jedinců, kteří jsou roztroušeni do mnoha oddělených populací v jednotlivých lokalitách. Druh tvoří navíc sedm poddruhů, kakaduů žlutolících sulaweských (Cacatua sulphurea sulphurea) žije v okolí ostrova Sulawesi (česky Celebes) max. 200–300 jedinců.
I proto je dobře, že tento druh našel své místo mezi chovateli, u nás ho můžete vidět v Papouščí zoologické zahradě v Bošovicích. „Chováme dva páry, z toho jeden odchovává pravidelně mladé,” prozrazuje ředitelka papouščí zoo Hana Škrháková. „Odchov nicméně není jednoduchý, samci bývají občas agresivní a je potřeba je od samičky oddělit. Máme v plánu pro papoušky z Austrálie a Oceánie postavit nové voliéry pavilon, takže doufáme, že tam by mohli mít lepší podmínky a mláďat by mohlo být i více,” dodává.
Kakadu žlutolící patří spíše k menším či středním kakaduům (cca 30 cm), vedle žluté či oranžové zadní části chocholky má skutečně nažloutlé tvářičky. V Indonésii obývá lesy a křovinaté oblasti do výšky 500–800 m n.m., živí se ovocem, květy a semeny (například i chlebovníku obecného). Samozřejmě nepohrdne ani pěstovanými plodinami (které jsou pro jistotu ošetřovány pesticidy), mnozí obyvatelé ho proto považují za škodnou a je stále občas loven. Hnízdí od září do května v dutinách stromů, takže masivní odlesňování a šířící se plantáže olejných palem mu ubírají místa k hnízdění. A snáší pouze 2 vejce za rok, což s malou nabídkou míst k hnízdění, lovem a jedovatou potravou vede k jeho rychlému mizení z volné přírody.
Kakaduové sulaweští v zoologické zahradě v Bošovicích nejsou mazlíčci, chov není kontaktní, takže většinou ani nemají jména – pouze jednomu samci se říká Ferdík. Rozhodně jim tedy do voliéry prsty nestrkejte, i když jde o relativně malého kakadua, zobák má stále impozantní. Jinak jsou šikovní jako všichni kakaduové: kakadu žlutolící jménem Mitri si sám umí otevřít klec…
… a dokonce se podrbat za hlavou s pomocí tyčky.
A samozřejmě kakaduy v zoo ani nijak nekrmte! „Kakaduové žlutolící dostávají speciální dietní směs s minimem slunečnice, právě i kvůli možné agresivitě samců. K tomu granulky a samozřejmě ovoce a zeleninu dvakrát až třikrát denně,” říká Hana Škrháková. A jak papoušci snášejí současná horka? „Rosíme jim voliéry několikrát za den, až dvě a půl hodiny celkem,” uklidňuje ředitelka. „Navíc mají zázemí voliér dobře odizolované, takže přes den i v těch největších vedrech je tam maximálně 25°C, mají se tedy kam schovat.”
Kakadu žlutolící je dnes přísně chráněn, v rámci Úmluvy o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin (CITES) je uveden v příloze I, tedy obchodování s volně žijícími jedinci je zakázáno. Naštěstí je kakadu žlutolící odchováván i v zajetí, existuje tedy jistá rezerva pro případ, že by byl ve volné přírodě zcela vyhuben. Toto nebezpečí je bohužel zcela reálné, pašování papoušků v plastových láhvích je stále realitou.
V České republice můžete vidět kakaduy žlutolící v Zoo Děčín, která ale chová jiný poddruh tohoto kriticky ohroženého papouška – kakaduy žlutolící sumbské (Cacatua sulphurea citrinocristata).
Zdroj: iucnredlist.org, Papouščí zoologická zahrada Bošovice
Doposud bezejmenná samička žirafy s netypickým hnědým zbarvením přišla na svět v Brights Zoo ve státě Tennessee.…
Tělo hmyzu je uspořádáno do segmentů a ve většině případů nese tři páry kráčivých končetin.…
V jak dlouhý život můžeme doufat? Co vše jeho délku ovlivňuje? Jaké je kostrukční maximum,…
Hmyz opylující květiny přijde nám, lidem, zcela v pořádku. Kolibříky - ptačí opylovače - jsme…
Schválně si zkuste odpovědět na pár „jednoduchých“ otázek. Například… má žížala hlavu? Jak přijímá potravu?…
Odpověď je na první pohled jednoduchá. Samozřejmě ano, proč by neměly. Myši snědí leccos, od…