Lidé si je někdy pletou s hrochy nebo slony, ti silně krátkozrací dokonce i s kameny. Přitom jich je u nás více než slonů i hrochů. V tomto článku si přiblížíme, kde se v České republice můžeme setkat s nosorožci.
A začneme rovnou u našeho největšího chovatele. Královédvorská zoo chovala jeden čas až čtyři druhy nosorožců najednou (dvourohý, indický, tuponosý jižní a tuponosý severní). Nejvíce se zde narodilo nosorožců dvourohých – 41 mláďat, z nichž se 36 podařilo odchovat. Nosorožci dvourozí jsou zde chováni nepřetržitě od roku 1971 a jejich mláďata jsou odchovávána již v páté generaci! Momentálně se v zoo nachází 15 nosorožců dvourohých – šest samců a devět samic. Z toho jsou i dvě letos narozená mláďata – sameček Josef/Joul a samička Molly.
Druhým zde chovaným druhem je nosorožec tuponosý jižní. Zástupci tohoto druhu zde byli chováni v 70. a 80. letech. Opět se zde objevili až v roce 2010 s návratem samce Nathala z ostravské zoo. O tři roky později se k němu přidala samice Jessica z Hodenhagenu. Poslední přírůstkem se letos v listopadu stal samec Pamir z Belgie.
Nosorožci se nacházejí v části „Safari“ po obou stranách nové lávky. Mají k dispozici celkem osm výběhů, z nichž jich je šest přístupných veřejnosti.
Dalším chovatelem nosorožců je ústecká zoologická zahrada. Nosorožce tuponosé začala chovat v roce 1980 a se třemi mláďaty je nejúspěšnější zoo v odchovech nosorožců tuponosých v ČR. Z původního tria zbyla už pouze samice Zamba, která letos v listopadu oslavila své 45. narozeniny. Její výběh se nachází v horní části zoo, naproti výběhu slonů. Za hezkého počasí (a pokud má náladu) se může procházet po travnatém výběhu žiraf.
Nejnovějším chovatelem nosorožců je plzeňská zoo. V roce 2010 vyrostl nedaleko pokladny nový komplex pavilonů a výběhů a mezi nimi i prostor pro nosorožce indické. Prvním obyvatelem se stala tehdy dvouletá samice Manjula z Berlína. O něco později se k ní připojil samec Beni. Ten ale v zoo nezůstal, byl vyměněn za samce Baabua. Tomuto páru se 2. 2. 2014 narodila samička Maruška, kterou Manjula bez problémů odchovává. Nedávno proběhlo mezi Manjulou a Baabuem další páření – uvidíme, jestli se Manjule podaří znovu zabřeznout.
Zlínská zoo chová nosorožce tuponosé téměř nepřetržitě od roku 1979. Chov by se dal rozložit do dvou dekád. První skončila v roce 2005 úhynem staré samice Zuzi a druhá začala v roce 2006 příchodem samic Naji a Zanty z Afriky. Později, v roce 2012, se k nim přidal samec Kashka z anglického Maltonu. Nosorožci žili postupně ve třech pavilonech. Na místě prvního je dnes restaurace a ve druhém je od roku 2013 zřízen pavilon žiraf. V současnosti žijí v novém pavilonu, který se nachází v sousedství pavilonu slonů.
Nosorožci patří mezi ohrožené druhy a jejich populace se nadále ztenčují zejména vinou pytláctví. Zoologické zahrady – včetně těch v České republice – jejich chovem pomáhají zachovat tyto fascinující lichokopytníky pro budoucnost. To, že je můžeme vidět i v našich podmínkách, je privilegium. Využijme ho tedy a pojďme vyrazit do českých zoo za nosorožci.
Autor: Michal Peterka
Doposud bezejmenná samička žirafy s netypickým hnědým zbarvením přišla na svět v Brights Zoo ve státě Tennessee.…
Tělo hmyzu je uspořádáno do segmentů a ve většině případů nese tři páry kráčivých končetin.…
V jak dlouhý život můžeme doufat? Co vše jeho délku ovlivňuje? Jaké je kostrukční maximum,…
Hmyz opylující květiny přijde nám, lidem, zcela v pořádku. Kolibříky - ptačí opylovače - jsme…
Schválně si zkuste odpovědět na pár „jednoduchých“ otázek. Například… má žížala hlavu? Jak přijímá potravu?…
Odpověď je na první pohled jednoduchá. Samozřejmě ano, proč by neměly. Myši snědí leccos, od…