Želvy má jistě rád každý. Pravděpodobně všechny zoologické zahrady aspoň jeden druh do svého chovu zařadily. Nebudeme zde ale vyjmenovávat plejádu všech druhů obrněných plazů, které můžete na svých cestách vidět. Zaměříme se pouze na želví velikány, které si můžete prohlédnout v českých zoo: želvy sloní, želvy obrovské a želvy ostruhaté. Do party bychom mohli přidat také želvy pardálí.
Již z je mapy patrné, že z želvích obrů u nás již téměř zdomácněla želva ostruhatá (Geochelone/Centrochelys sulcata). A není divu, když se jí v České republice tak daří. Zásluhu na jejím rozšíření po českých (i soukromých) chovech má zejména plzeňská zoo. V Plzni se “sulkát” (z lat. sulcata), jak se jim v chovatelských sférách říká, vylíhlo už více než 580. Ačkoli v našich podmínkách dobře prospívá, původně je to obyvatelka afrického kontinentu. Své české jméno získala pro charakteristické zvětšené šupiny na končetinách, díky nimž si ji nelze splést s žádným jiným druhem želvy.
Želva ostruhatá ale není jediný želví obr, který se rozšířil ze zoologických zahrad na zahrady chovatelů. Tou další je želva pardálí (Geochelone/Stigmochelys pardalis), mezi chovateli s láskou přezdívaná “pardálka”. Je to velice atraktivní zvíře a díky tomu, že se ji i soukromým chovatelům daří odchovávat, ji dnes lze zakoupit prakticky na každé teraristické burze. Je však nutné věnovat pozornost původu nabízených zvířat. Poptávky po elegantně zbarvených želvích goliáších totiž využívají překupníci s pašovanými nebo importovanými zvířaty. Asi není potřeba více rozepisovat, že koupě takové želvy většinou končí špatně a navíc se tím podporuje likvidace přirozeně žijících populací. V českých zoologických zahradách jsou také poměrně rozšířené. Vidět je můžete například v Děčíně, Brně, Praze, Zlíně, Zájezdu nebo Hluboké.
A nyní krátce k těm skutečným velikánům mezi suchozemskými želvami, želvami obrovskými ze Seychel (Aldabrachelys/Dipsochelys gigantea) a galapážskými želvami sloními (Geochelone nigra). V naší vlasti se za nimi můžete vydat do Dvora Králové nad Labem, do Plzně a do Prahy. Ve Dvoře Králové chovají tři želvy obrovské, které mají vlastní malou budovu s přilehlým výběhem přímo v srdci zahrady nedaleko slonů afrických. Dva samci a jedna samice se sem přestěhovali teprve vloni v červnu ze zoologické zahrady v Praze. Další skupinu želv obrovských můžete navštívit v Plzni. Tam se v budově o pavilonu “Z” želv obrovských dopočítáte 13. Šest z nich konečně dostalo svá jména (v Plzni bydlí od roku 2004, takže si na jména počkaly docela dlouho), a tak mezi plzeňskými želvami obrovskými uvidíte Julii, Stellu, Maxe, Ivanku, Aničku, Susanku a Selmu. Jejich zdejší chov se vyznačuje tím, že želvy obývají společné prostory s lemury kata. Občas můžete vidět, jak některý z lemurů využívá vyvýšený želví krunýř jako místo, ze kterého má lepší rozhled po okolí.
Zvláštní pozici mezi chovateli velkých želv má pražská zoo. Je tomu tak především díky pavilonu, který byl speciálně pro velké želvy vybudován. Ten v tuto chvíli obývá devět želv obrovských. A s nimi zde bydlí také dvě galapážské želvy sloní ve dvou poddruzích, samci Eberhard von Leipziger Hauptbahnhof (želva sloní santacruzská) a Antonio (želva sloní pinzónská).
Doposud bezejmenná samička žirafy s netypickým hnědým zbarvením přišla na svět v Brights Zoo ve státě Tennessee.…
Tělo hmyzu je uspořádáno do segmentů a ve většině případů nese tři páry kráčivých končetin.…
V jak dlouhý život můžeme doufat? Co vše jeho délku ovlivňuje? Jaké je kostrukční maximum,…
Hmyz opylující květiny přijde nám, lidem, zcela v pořádku. Kolibříky - ptačí opylovače - jsme…
Schválně si zkuste odpovědět na pár „jednoduchých“ otázek. Například… má žížala hlavu? Jak přijímá potravu?…
Odpověď je na první pohled jednoduchá. Samozřejmě ano, proč by neměly. Myši snědí leccos, od…