Zanedbaný pozemek změnili divocí koně v cenné území

Ještě před necelými dvěma lety byla parcela na okraji města Milovice ve stejnojmenném bývalém vojenském prostoru zanedbaná a zarůstala plevely. Dnes díky pastvě divokých koní a praturů lokalita překypuje chráněnými rostlinami a zvířaty.

Zázračná proměna

Raketově narostly počty dvou z nejvzácnějších druhů místní stepi – hořce křížatého a modráska hořcového Rebelova. Vědci napočítali na polovině pastviny 226 kvetoucích trsů, na více než polovině z nich byla nakladena vajíčka kriticky ohroženého motýla. „Vyrazilo nám to dech,“ popsal nečekaně dobré výsledky Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky.

Na pastvině se po příchodu divokých koní opět začalo dařit také řadě stepních druhů motýlů, kteří jinak v posledních desetiletích na většině území České republiky nezadržitelně mizí. „Je zde nespočet ohniváčků celíkových, modrásků podobných a modrásků černolemých, poměrně početná je populace modráska nejmenšího i ohroženého modráska hnědoskvrnného,“ vyjmenoval David Ričl, který má v Milovicích na starosti monitoring denních motýlů.

Pastvinu si oblíbili také nejexotičtější z našich motýlů, zákonem chránění otakárci. „Žijí zde oba naše druhy. Početnost ohroženého otakárka ovocného meziročně stoupla patrně v důsledku pastvy, neboť kladoucí samičky vyhledávají zvířaty okousané, nízké a osluněné keře slivoní i hlohu, které najdou hlavně na pastvině,“ doplnil Jiří Beneš z Biologického centra Akademie věd ČR.

Na pastvině se hojně vyskytuje i otakárek fenyklový, který tam ještě v září kladl vajíčka. Kromě různorodého prostředí poskytují velcí kopytníci motýlům také důležitý zdroj minerálů, kterým je jejich trus. Z bezobratlých živočichů se letos na pastvině poprvé objevil také kriticky ohrožený korýš žábronožka letní, která v prostoru dnešní pastviny nebyla dříve zaznamenána.

Daří se i rozmnožování

„Z ptáků pastva podle výsledků monitoringu prospívá hned několika zákonem chráněným druhům. Například kriticky ohroženému strnadu lučnímu, který zde má největší populaci v Česku. Hojné jsou tu také oba naše druhy ťuhýků, kteří jsou známí napichováním kořisti, například hmyzu a ještěrek, na trnité větvičky,“ popisuje Miloslav Jirků. Z příchodu velkých kopytníků profitují také oba druhy bramborníčků, pěnkava vlašská a skřivani. Díky práci ochranářů letos na pastvině také úspěšně vyvedly početná mláďata dva páry silně ohroženého krutihlava obecného.

Na pastvině se v obou sezónách úspěšně rozmnožily i koroptve. „Je to velmi potěšující, neboť dříve běžná koroptev v posledních desetiletích vlivem nešetrného hospodaření plošně mizí v celé naší zemi,“ vyzdvihl Miloslav Jirků. Ze savců stojí za pozornost například výskyt u nás nové, přirozeně se šířící šelmy, šakala obecného. Ale také velmi početná populace zajíce polního, kterému se u nás v běžné krajině daří čím dál hůře.

Divocí koně a pratuři tak z původně chudého a jednotvárného prostředí vytvořili pestrou mozaiku. Díky jejich pastvě pokračuje ústup problematického plevelu, třtiny křovištní, která ještě před rokem a půl pokrývala takřka celou plochu současné pastviny a vytlačila z ní většinu kvetoucích bylin. „Díky různorodé činnosti velkých kopytníků zde na malé ploše najdou potřebný biotop četné druhy rostlin a živočichů, které mají často zcela odlišné nároky. Vznikl zde typ prostředí, který u nás ve srovnatelném měřítku nemá obdoby a který nelze jinými typy managementu napodobit. Jak ukazuje biologický monitoring, některé druhy, které měly na kahánku, se dokázaly rychle vrátit a to je jistě jen začátek,“ zdůraznil Miloslav Jirků.

Zdroj: Česká krajina, o.p.s