Zemřel Sudán, poslední bílý nosorožec na světě. Nadějí pro druh je umělé oplodnění

Světem rezonuje smutná zpráva: musel být utracen poslední samec bílého nosorožce. Sudán, který většinu života strávil v královéhradecké zoo, trpěl poslední dobou vleklými problémy s infekcemi v noze. V posledních 24 hodinách už nebyl schopný vstát. Jeho ošetřovatelé se proto rozhodli ho uspat. Naděje na přežití vzácného druhu nosorožců severních tuponosých, které lidé už téměř vyhubili kvůli rohovině, se tak opět zmenšila. Jedinou šancí je nyní rozmnožení pomocí umělého oplodnění. 

Po smrti Sudána zbývají na světě už jen dva poslední jedinci nosorožce bílého severního: samice Ninja a její dcera Fatu. Poslední samec musel být v pondělí 19. března utracen po opakované infekci v noze. „Sudán byl v posledních měsících pod neustálým veterinárním dohledem kvůli komplikacím spojeným s jeho vysokým věkem, které vedly k degenerativním změnám svalů a kostí doprovázeným rozsáhlými lézemi na kůži. Jeho zdraví se výrazně zhoršilo v posledních 24 hodinách, kdy se nebyl schopen postavit,“ citoval zpravodajský server iDnes.cz vedoucího mezinárodních projektů dvorské zoo Jana Stejskala.

O zhoršujícím se Sudánově stavu na začátku letošního března informovala keňská rezervace Ol Pejeta, kde samec žil od roku 2009 pod neustálým dohledem ochránců. Odborníci doufali, že pokud převezou zvířata z české zoo do volné přírody, sama se rozmnoží. Nestalo se tak. Ačkoli se o páření nosorožci pokoušeli – jedna samice byla zřejmě i březí, ale potratila –, mládě se nenarodilo. Na konci roku 2017 ošetřovatelé našli přestárlému Sudánovi v noze infekci, kterou dokázali vyléčit. V únoru se ale na tomtéž místě objevila infekce ještě hlubší.

Tu už Sudán překonat nedokázal. „Pokud má zvíře problém, že nemůže chodit, je to špatné. Sudán měl navíc i proleženiny. Později se sice objevily zprávy, že se jeho stav trochu zlepšil, tak jsem doufala, že to bude dobré, ale bohužel. U zvířat existuje možnost eutanázie, čímž se jejich utrpení zkrátí a nemusí postupně hynout příšerným způsobem,“ uvedla pro zpravodajský server Lidovky.cz bývalá šéfka zoo ve Dvoře Králové Dana Holečková, která zařizovala převoz nosorožců bílých z Česka do Keni.

Náhradní matka: nosorožčice jižní

Jedinou šancí na rozmnožení téměř vyhynulého druhu je umělé oplodnění. „Sudánův genetický materiál jsme odebrali už před lety, máme od něj i semeno. Pokud v příštích měsících odebereme vajíčko těch dvou samic, tak budeme používat semeno ze tří různých samců, mezi kterým je i to Sudánovo. Je tedy velmi vysoká pravděpodobnost, že by se v budoucnu mohl Sudánovi narodit potomek,“ řekl pro zpravodajský server Aktuálně.cz ředitel Zoo Dvůr Králové Přemysl Rabas.

V současné době jsou už vědci schopni uměle vytvořit embryo, ale je jen několika procentní naděje, že se v těle samice ujme. Náhradní matkou by v tomto případě mohla být zástupkyně nosorožců jižních bílých, který jsou s těmi severními tuponosími příbuzní. Podle Rabase takový pokus o oplodnění stojí miliony korun, přesto má ale smysl. „Jako lidi jsme planetě způsobili spoustu bolesti, tak máme morální povinnost se o ni postarat. V safari parku ve Dvoře Králové jsme těm nosorožcům dali druhou šanci a prodloužili jim čas, protože v přírodě by byli vybiti lidmi. Kdyby je Dvůr Králové v minulosti nerozmnožil, tak by dneska už nebyli. Takže ten prodloužený čas by se měl využít k tomu, abychom ten druh zachránili,“ uvedl.

Významný moment pro ochranu přírody

Sudán byl pojmenován podle země, v niž se narodil – Súdánu. Pro dvorskou zoo ho odtud získal v roce 1975 tehdejší ředitel Josef Vágner, a to společně s jedním dalším nosorožčím samcem a čtyřmi samicemi. V Československu a posléze Česku pak žil Sudán více než třicet let. „Byl to úžasný nosorožec, skvělý ambasador svého druhu. Budeme si ho pamatovat pro jeho jedinečnou schopnost přitáhnout celosvětovou pozornost ke kritické situaci nejen nosorožců, ale mnoha tisíců dalších druhů, kterým hrozí vyhynutí v důsledku neudržitelné lidské činnosti. Doufejme, že jednou bude jeho odchod považován za významný iniciační moment pro ochranu přírody po celém světě,“ uvedl ředitel rezervace Ol Pejeta Richard Vigne. V roce 2009 se Sudánem do Keni odlétal ještě samec Suni a dvě dříve zmiňované samice. Suni zemřel v říjnu 2014 kvůli vysokému věku.

Ještě nedávno žili nosorožci severní tuponosí i jinde než v keňské rezervaci, všichni jsou už nyní ale po smrti. V San Diegu zemřel v prosinci 2014 samec Angalifu na rakovinu. Samice Nabiré, která zůstala v České republice a stala se tak poslední samicí bílého nosorožce severního v Evropě, uhynula před třemi lety kvůli prasklé cystě. Ve stejném roce musela být v Americe utracena i samice Nola. K alarmujícímu počtu nosorožců bílých došlo kvůli pytláctví. S rohovinou těchto zvířat se obchoduje na černém trhu. Někteří lidé věří, že má zázračné účinky a dokáže vyléčit například rakovinu. Podle Světového fondu na ochranu přírody (WWF) žilo v roce 1960 ještě více než 2000 kusů bílých nosorožců. O dvacet let později však na Zemi zbývalo už jen 15 kusů. Nyní jsou poslední dva. A není jisté, zda se toto číslo ještě někdy zvětší.

 

Zdroj: iDnes.cz, Lidovky.cz, Aktuálně.cz