Děčínská zoo začala s chovem vyder říčních. Pro návštěvníky jsou úplnou novinkou, zoo tento druh savce v minulosti ještě nikdy nechovala. Vydry se očividně mají k světu, už se dokonce vydaly na výlet po zoo.
Výběh vyder říčních se stal součástí Expozice Českosaského Švýcarska. Vydry „zdědily“ expozici po norcích evropských, která prošla během roku kompletní rekonstrukcí. „Přibyl bazén s řečištěm, který je z jedné strany prosklený, aby bylo možné vydry pozorovat při pohybu ve vodě, změnila se výsadba a vydry dostaly i nové boudy se skleněnými průhledy,“ popsala nový vzhled výběhu mluvčí zoo Alena Houšková. Vydry získala zahrada ze Zoo Hluboká nad Vltavou, kam se dostaly jako nalezená mláďata z volné přírody.
Vydry jsou velmi inteligentní zvířata, která lze ve volné přírodě spatřit jen vzácně. Svoji inteligenci stihl nový pár ukázat už i ve svém novém bydlišti. Jen pouhý den po slavnostním otevření jejich expozice se jim podařilo uprchnout z výběhu a postavit tak zaměstnance zoo do pozoru. Ačkoliv dříve patřil výběh norkům evropským, což jsou o mnoho menší zvířata, vydrám se podařilo najít v oplocení skulinku a v noci ze soboty na neděli utekly.
Svobody si ale dlouho neužily. „Věděli jsme, že minimálně jedena z vyder se pohybuje v blízkosti bazénku pod ara vojenskými. Nechala tam po sobě stopy v podobě převrácené fontánky a vytrhaných leknínů. Podařilo se jí chytit do keseru chvilku poté, co na zoologa vykoukla ze křoví. Druhá se nechala nalákat na dobroty do sklopce v noci na úterý,“ řekla mluvčí zoo. Nyní už jsou tedy vydry zpět v expozici. Než se je podařilo odchytit, proběhla její důkladná kontrola a dokonalejší zabezpečení.
Až si vydry na nové prostředí zvyknou, děčínská zoo by je ráda zařadila na seznam zvířat, u kterých probíhá komentované krmení. To bude díky prosklenému bazénu a mrštnosti těchto šelmiček velmi atraktivní záležitostí.
Vydra říční (Lutra lutra) je drobná šelma, kterou spatříme jen vzácně, protože se dovede úspěšně skrývat. Vyniká inteligencí, obratností a schopností přizpůsobit se rozmanitým podmínkám. Je rychlá ve vodě i na souši. Tvar jejího těla ji předurčuje k tomu, že je výborný plavec. Umí se potápět pod hladinu, kde na jedno nadechnutí vydrží téměř celou minutu. Při pohybu ve vodě jí pomáhá i hladká srst, blány mezi prsty a široký ocas, který slouží jako velmi dobré kormidlo.
Jako jeden z mála živočichů trávících většinu času ve vodě nemá vydra velkou tukovou vrstvu, která by ji chránila před chladem. K tomu jí slouží její extrémně hustá srst, o kterou náležitě pečuje. Je velmi obratná a dokáže ukořistit nejen drobné ryby, ale také malé savce, ondatry, hraboše, vodní ptáky, žáby a rovněž raky a různý hmyz. Zajímavostí je, že loví i živočichy, kteří mají obranné jedové orgány, například některé druhy žab. Když chytí ropuchu, stáhne ji nejprve z kůže, aby se vyhnula účinkům jedu. Naproti tomu skokany zelené požírá celé i s hlavou.
Na souši se vydra běžně se pohybuje rychlostí kolem 3 km/h, v případě potřeby však dokáže běžet i trojnásobným tempem. Jestliže jí hrozí skutečné nebezpečí, dokáže dělat až jeden a půl metru dlouhé skoky, při nichž upaluje rychlostí až 15 km/h. Rovněž umí obratně šplhat po nakloněných kmenech stromů, kde slídí po potravě. Vydra je citlivá na čistotu vody. Velké znečišťování a nenávist rybářů a rybníkářů v minulém století mělo za příčinu její velký úbytek. V současné době patří podle naší legislativy mezi silně ohrožené druhy.
Zdroj: Zoo Děčín
Doposud bezejmenná samička žirafy s netypickým hnědým zbarvením přišla na svět v Brights Zoo ve státě Tennessee.…
Tělo hmyzu je uspořádáno do segmentů a ve většině případů nese tři páry kráčivých končetin.…
V jak dlouhý život můžeme doufat? Co vše jeho délku ovlivňuje? Jaké je kostrukční maximum,…
Hmyz opylující květiny přijde nám, lidem, zcela v pořádku. Kolibříky - ptačí opylovače - jsme…
Schválně si zkuste odpovědět na pár „jednoduchých“ otázek. Například… má žížala hlavu? Jak přijímá potravu?…
Odpověď je na první pohled jednoduchá. Samozřejmě ano, proč by neměly. Myši snědí leccos, od…