ZOO Jihlava má malého tuleně a irbise

ZOO Jihlava se může pochlubit dvěma novými krásnými přírůstky. V květnu se narodil malý levhart sněžný neboli irbis, před třemi dny přišel na svět také malý tuleň obecný. Obě mláďata zatím prospívají dobře a mají se čile k světu.

Malý irbis

Po třech letech se v jihlavské zoo opět rozmnožili irbisové, zvaní také levharti sněžní (Panthera uncia). Malý samec se narodil 10. května dvanáctileté matce Jituši. Ta ho zatím úzkostlivě střeží v porodním boxu ve vnitřní části svého výběhu v expozici Himálaj. Irbisí kluk se má ale čile k světu, rychle roste a nebude trvat dlouho, kdy začne chodit ven za bedlivého hlídání svojí mámy.

„Zoo Jihlava je v současnosti nejúspěšnější v chovu těchto vzácných kočkovitých šelem v České a Slovenské republice. Společně s letošním malým samcem jde již o 19. úspěšný odchov irbisů v naší zoo.“ sdělila s radostným úsměvem ředitelka jihlavské zoo Ing. Eliška Kubíková.

Irbis (Uncia uncia) je velká kočkovitá šelma v současnosti řazená do nejbližšího příbuzenstva tygrů. Dospělí jedinci měří i s ocasem kolem dvou metrů a váží kolem 60 kg. Ze všech koček má irbis nejdelší ocas, který je skoro tak dlouhý jako tělo s hlavou. Díky dlouhému ocasu, dlouhým nohám a velké síle dokáže irbis skočit nejdál ze všech savců, až do délky patnácti metrů. Irbisové navíc výborně šplhají po stromech i po skalách a výborně skáčou i do výšky. Nápadná je na irbisech i velice hustá a dlouhá srst šedobílé barvy s tmavými skvrnami. Ta jim umožňuje přežít naprosto extrémní zimy, i horká suchá léta. Irbisové totiž žijí v pohoří Himálaje a přilehlých vysokých horách střední Asie. V létě vystupuje do nadmořské výšky až 5500 metrů nad mořem, v zimě sestupuje podle potřeby trochu níž. Nejčastější kořistí irbisů jsou hlavně různí kozorožci, ovce, kamzíci, nebo svišti.

V současnosti je irbis ohrožen vyhubením zejména ztrátou přirozeného prostředí a také nelegálním lovem kvůli kožešině.

Malý tuleň

V  sobotu 11. července v časných ranních hodinách se narodil také tuleň obecný (Phoca vitulina). Mládě porodila samice Tamina na břehu ve vnitřní části tulení expozice. „Malý tuleň zatím vypadá v pořádku, bez problémů saje mateřské mléko od mámy, jinak odpočívá na břehu a občas plave v bazénu. Je však předčasné se už nyní radovat, protože tuleni v jihlavské zoo jsou poměrně mladí a nezkušení. Navíc úspěšný odchov tuleňů obecných se v žádné zoo v ČR ještě nepodařil.“ zmírňuje nadšení mluvčí zoo Martin Maláč.

Zoo Jihlava chová tuleně obecné od roku 2006. Dvanáctiletý samec Artos pochází ze Švýcarska, osmileté samice Lily a Tamina se narodily v Německu. V minulém roce prošel bazén tuleňů i celá jejich expozice rozsáhlou rekonstrukcí i proto, aby mohli tuleni snáze vylézat z vody a samice měly maximální komfort při případných odchovech mláďat.

Tuleni obecní jsou zatím nejhojnější ploutvonožci a lze je nalézt i na severním pobřeží Evropy. Žijí ve stádech až o několika desítkách jedinců. Loví korýše, ryby a hlavonožce. Za kořistí se potápí až do hloubky 200 metrů. Tuleni měří kolem 170 cm při váze až 140 kg. Samice jsou březí celých 11 měsíců a rodí jedno velké mládě o váze kolem 10 kg. To je poměrně samostatné, matka je kojí po dobu jednoho měsíce a poté si musí mládě hledat potravu samo. Tuleni dospívají přibližně ve třech letech.

Zdroj: Martin Maláč, tiskový mluvčí ZOO Jihlava