První letošní mládě zubrů se včera, 9. 5., narodilo v rezervaci velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice, na pastvině u Benátek nad Jizerou. Přírůstek zaznamenali pracovníci chovatelského dohledu, kteří pastviny denně kontrolují.
„S největším pravděpodobností se mládě narodilo v úterý ráno, samice měla ještě placentu. Téměř s jistotou je to samička,“ uvedl Karel Bendl, ředitel společnosti Správa městských lesů Benátky nad Jizerou, která zajišťuje chovatelský dohled nad zvířaty.
Nový přírůstek změnil chování stáda. „Zubří samec začal bránit teritorium mnohem více, je nervózní. A to natolik, že v některých chvílích musela matka chránit čerstvě narozené mládě i před samcem, který v jeden okamžik zubře srazil,“ pokračoval Karel Bendl a doplnil: „Matka se od mláděte nehne dále než na dva metry. Zubře již od ní také sálo mateřské mléko.“ Stádo se s mládětem přemístilo na stejné místo jako loni, do hustého porostu, kde je lépe skryto.
Letošní mládě je vůbec první, jehož otcem je místní samec Polanin III, pětiletý zubří býk pocházející z polské rezervace Gołuchów. Nový přírůstek je tak úplně prvním, stoprocentně místním zubřím mládětem, které v rezervaci přišlo na svět. Loňské mládě, samička Tula, kterou v únoru pokřtil ministr životního prostřední Richard Brabec, bylo počato ještě v polské rezervaci Pszczyna, odkud přijela jeho matka již březí.
„Jsme rádi, že narození mláděte ukázalo, že stádo, které bylo pro rezervaci vytvořeno, je schopné reprodukce,“ doplnil Dalibor Dostál, ředitel společnosti Česká krajina. Zubři byli totiž na počátku dvacátého století téměř vyhubeni, takže nížinnou linii, kterou rezervace chová, vytvořilo pouhých pět zakládajících zvířat. Křížení blízce příbuzných jedinců má za následek malou genetickou variabilitu zubří populace, což se projevuje i některými geneticky podmíněnými chorobami, včetně častější neplodnosti býků.
„V loňském roce jsme mnohokrát pozorovali pouze neúspěšné pokusy našeho mladého zubřího býka o páření. Byly mu necelé čtyři roky a nebyli jsme si proto jisti, zda je pro úspěšné svádění samic, z nichž polovina je starší než on, dostatečně zkušený a vyspělý. Nyní je zřejmé, že ano,“ konstatoval Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky. „Bude zajímavé sledovat, zda a do jaké míry bude s novým mládětem vycházet zubří slečna narozená před rokem. Jsme zvědaví, zda už odrostla hrám, nebo příchod mláděte uvítá,“ doplnil Miloslav Jirků.
Zubří mládě nebylo dnes jediným přírůstkem, který na pastvině u Benátek nad Jizerou přišel na svět. Narodilo se tam také hříbě divokých koní, letos již osmé. Na druhé pastvině u Milovic se letos narodilo dalších sedm letošních hříbat a dvě mláďata praturů, letos tak zatím přišlo v rezervaci na svět osmnáct mláďat. Prostor tak nutně potřebuje rozšířit.
Zdroj: Česká krajina, o. p. s.
Doposud bezejmenná samička žirafy s netypickým hnědým zbarvením přišla na svět v Brights Zoo ve státě Tennessee.…
Tělo hmyzu je uspořádáno do segmentů a ve většině případů nese tři páry kráčivých končetin.…
V jak dlouhý život můžeme doufat? Co vše jeho délku ovlivňuje? Jaké je kostrukční maximum,…
Hmyz opylující květiny přijde nám, lidem, zcela v pořádku. Kolibříky - ptačí opylovače - jsme…
Schválně si zkuste odpovědět na pár „jednoduchých“ otázek. Například… má žížala hlavu? Jak přijímá potravu?…
Odpověď je na první pohled jednoduchá. Samozřejmě ano, proč by neměly. Myši snědí leccos, od…